Otevřený internet, pravidla síťové neutrality a blokování obsahu

Co je to síťová neutralita

Síťová neutralita, nebo také otevřený internet je princip rovnoprávnosti přenášených dat po internetu. Zabraňuje poskytovatelům přístupu k internetu v řízení provozu a praktikám nerovného zacházení s provozem, poskytovateli obsahu či uživateli formou zvýhodňování nebo naopak omezování, zpomalování či blokování přístupu na vybrané internetové stránky nebo k vybranému obsahu, a to zejména za účelem plnění jejich obchodních či marketingových cílů. Neutralita se vztahuje i na ceny za přenos dat nehledě na jejich obsah, typ, zdroj či příjemce dat. Síťová neutralita, či nově používaný termín pravidla otevřeného internetu tvoří základní principy pro to, aby internet mohl fungovat tak, jak ho známe, tj. aby nabízel nediskriminačním způsobem neomezený přístup ke všem legálním informacím a aplikacím bez rozdílu, aby byl zdrojem informací a prostředkem pro inovace a rozvoj společnosti.

Principy síťové neutrality upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a maloobchodní ceny za regulovanou komunikaci v rámci Unie a mění směrnice 2002/22/ES a nařízení (EU) č. 531/2012, ve znění pozdějších změn (dále jen „Nařízení“). Součástí českého i evropského právního řádu se tyto principy staly dnem 30. dubna 2016. Nařízení ukládá v části věnované otevřenému internetu povinnosti poskytovatelům služby přístupu k internetu. V podmínkách ČR se jedná o podnikatele v elektronických komunikacích nabízejících a poskytujících veřejně dostupnou službu přístupu k internetu.

Nařízení je přímo účinný právní akt, není tedy třeba jeho transpozice do národních legislativ jednotlivých členských zemí, tedy ani do českého právního řádu. Nařízení v článku 5 odst. 3 ukládá sdružení BEREC vydat pokyny (dále jen „Pokyny“) pro provádění povinností vnitrostátních regulačních orgánů s cílem přispět k jednotnému uplatňování Nařízení napříč celou Evropskou unií. Pokyny spolu s vlastním Nařízením jsou základními dokumenty určujícími pravidla pro poskytovatele služeb přístupu internetu.

Orgánem, který v rámci svých pravomocí v ČR dohlíží na dodržování a vymáhání pravidel stanovených Nařízením je ČTÚ, a to v souladu s adaptačním ustanovením zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s čl. 5 odst. 1 Nařízení také ČTÚ jakožto národní regulátor pro oblast elektronických komunikací vypracovává výroční zprávy o výsledcích monitorování plnění Nařízení.

Další informace vztahující se k problematice síťové neutrality lze dohledat též na stránkách sdružení BEREC:
https://www.berec.europa.eu/en/open-internet/all-you-need-to-know-about-the-open-internet-rules-in-the-eu

Předpisy a dokumenty vztahující se k problematice síťové neutrality

Nařízení od doby nabytí účinnosti v roce 2016 v části věnované otevřenému internetu platí v nezměněné podobě a nebylo dosud novelizováno. Odkaz.

V době bezprostředně po vydání Nařízení připravil ČTÚ vlastní dokument nazvaný „Vyjádření Českého telekomunikačního úřadu k vybraným otázkám přístupu k otevřenému internetu a evropským pravidlům síťové neutrality“, ve kterém poukazoval na některá specifika českého prostředí a popsal, jakým způsobem bude přistupovat k dohledu nad plněním povinností vyplývajících z Nařízení. Tento dokument pak v roce 2020 novelizoval Dodatkem č. 1. V průběhu platnosti Nařízení došlo v ČR k ustálení praxe při aplikaci Nařízení. Současně došlo k aktualizaci Pokynů BEREC. Text Pokynů je v současné době dostatečně jasný, a i s ohledem na zkušenosti s uplatňováním Nařízení a vývoj již není výše uvedený informační dokument zpracovaný ČTÚ nadále aktuální. Archivní verze je ke stažení v oddíle dokumenty ke stažení.

Pokyny sdružení BEREC byly od svého prvního zveřejnění novelizovány dvakrát, a to v roce 2020 a nově v roce 2022. První novelizace se týkala převážně formulačních úprav některých textů Pokynů na základě poznatků získaných při uplatňování Nařízení v praxi s cílem reagovat na vývoj a přispět k jednotnému výkladu ustanovení a následné jednotné praxi napříč členskými státy. Druhá novelizace proběhla v roce 2022 v návaznosti na rozsudky Soudního dvora evropské unie (dále jen „ECJ“). Jedná se o rozsudek č. C-34/20, C5/20 a C854/19 z roku 2021 týkajících se obchodní praktiky tzv. „zero ratingu“. ECJ ve svých rozsudcích prohlásil tuto praktiku za neslučitelnou s ustanoveními Nařízení.

Pokyny jsou sdružením BEREC vydávány v anglickém jazyce, ČTÚ pro snadnější využití v prostředí ČR zveřejnil neoficiální překlad do českého jazyka.

Blokování nezákonného obsahu na internetu

S problematikou otevřeného internetu souvisí otázka blokování přístupu k obsahu na internetu. Obecně Nařízení vylučuje blokování obsahu, stanoví však určité výjimky, a to konkrétně v čl. 3 odst. 3 Nařízení. Níže jsou uvedeny příklady evropské a národní legislativy spadající pod tyto výjimky.

Zamezení proruské propagandy – Nařízení Rady EU

V reakci na ruskou agresi na Ukrajině vydala Rada Evropské nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině, ve znění pozdějších změn (dále jen „Nařízení 833/2014“). Nařízení 833/2014 je přímo účinný právní předpis, který v celé Evropské unii stanoví povinnosti za účelem zavedení omezujících opatření vůči konkrétním osobám. Toto nařízení bylo změněno nařízeními Rady (EU) 2022/350 ze dne 1. března 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině a nařízením Rady (EU) 2022/879 ze dne 3. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

Přímo účinný právní předpis Nařízení 833/2014 ve svém článku 2f zakazuje šíření obsahu prováděného právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v příloze XV. Evropská komise zveřejnila na svých stránkách přehled nejčastějších otázek a odpovědí týkajících se provádění Nařízení 833/2014, ze kterého lze při realizaci příslušných opatření vycházet. Povinnými osobami jsou kromě jiného i podnikatelé v elektronických komunikacích.

K povinnostem plynoucím z výše uvedeného Nařízení 833/2014 zveřejnilo Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC dne 11. března 2022 své prohlášení (dále jen „Prohlášení“).

V souvislosti s blokováním obsahu dle Nařízení 833/2014 je ČTÚ podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů zmocněn k dohledu nad dodržováním povinností vyplývajících z Nařízení (síťová neutralita), a dále k dohledu nad dodržováním povinností podle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů. ČTÚ naopak není zmocněn k vydávání jakýchkoli seznamů konkrétních stránek k blokování.

Národní legislativa

Také v České republice stanovují některé zákony pro poskytovatele služeb přístupu k internetu povinnosti zamezit v přístupu k některým internetovým stránkám. Tyto právní předpisy spadají také mezi výjimky podle čl. 3 odst. 3 písm. a) Nařízení. K 1. říjnu 2022 se jednalo
o tyto zákony:

  • zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (Seznam nepovolených internetových her zde)
  • zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (Seznam stránek s nelegální nabídkou léčivých přípravků zde)
  • zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (Seznam blokovaných webů zde).

Pro technickou realizaci blokování ĆTÚ odkazuje na využití postupu podle zákona o hazardních hrách, konkrétně na Metodický pokyn odboru 34 - Státní dozor nad hazardními hrami vydaný k provedení zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, který je jedním z možných způsobů, jak přístup ke konkrétnímu obsahu blokovat.

Zprávy ČTÚ o výsledcích sledování plnění Nařízení EU 2015/2120

Český telekomunikační úřad, jakožto národní regulátor pro oblast elektronických komunikací v České republice, vypracovává výroční zprávy, v souladu s čl. 5 odst. 1 Nařízení (EU) 2015/2120, o výsledcích monitorování plnění za období od 1.května do 30. dubna následujícího roku.

Zpráva ve své struktuře respektuje Pokyny BEREC k provádění evropských pravidel síťové neutrality vnitrostátními regulačními orgány (zejména body 182 a 183). Zveřejněné hodnocení vychází z poznatků a informací, které Úřad v rámci svých kompetencí průběžně sleduje a vyhodnocuje. Zpráva je předkládána Evropské komisi a BEREC.

Top