(Podmínky) a postupy podle zákona o územním plánování a stavebním řádu pro účely zavádění prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací

Antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách nevyžadují dle ust. § 79 odst. 2, písm. j) stavebního zákona rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, tím však nejsou dotčeny povinnosti podnikatele dané § 104 zákona o elektronických komunikacích. U těchto staveb je stavebník povinen (pokud vyžadují zemní práce) zjistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu.

Stavební záměry dle ust. § 103 odst. 1, písm. e), bod. 4 stavebního zákona, tj. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu a mohou být povolovány (dle svého rozsahu a druhu zařízení) na základě:

územního souhlasu
územního rozhodnutí o umístění stavby
společného povolení
veřejnoprávní smlouvy
regulačního plánu za podmínky a v rozsahu, v němž nahrazuje územní rozhodnutí

Územní souhlas ke zřizování sítí elektronických komunikací může stavební úřad vydat, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Oznámení záměru musí obsahovat náležitosti a přílohy uvedené v ust. § 96 odst. 3 stavebního zákona.

Územní rozhodnutí – žádost o vydání územního rozhodnutí musí obsahovat náležitosti a přílohy uvedené v ust. § 86 stavebního zákona a podává se na příslušný stavební úřad na formuláři, jež je přílohou č. 1 zákona č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, v platném znění.

Za podmínek ust. § 95 stavebního zákona může stavební úřad rozhodnout o umístění stavby ve zjednodušeném územním řízení (záměr se nachází v zastavěném území nebo zastavitelné ploše).

Postup pro vydání společného povolení (např. v případě, kdy stavba sítě elektronických komunikací bude stavbou vedlejší ke stavbě hlavní, vyžadující stavební povolení) upravují ust. § 94 a a násl. a § 94j a násl. stavebního zákona. Podmínky a postup při uzavření veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby sítě elektronických komunikací jsou dány ust. § 78 stavebního zákona.

Dle ust. § 184a odst. 3 stavebního zákona se v rámci povolovacího řízení nemusí dokládat souhlas vlastníka nemovitých věcí dotčených stavbou elektronických komunikací, neboť se jedná o stavební záměr, pro který je stanoven ust. § 104 zákona o elektronických komunikacích účel vyvlastnění. Dle ust. § 7 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích se veřejná komunikační síť zřizuje vždy ve veřejném zájmu. Povinnosti podnikatelů dané ust. § 104 zákona o elektronických komunikacích k užívání cizích nemovitých věcí tím nejsou dotčeny (viz. výše).

Podle ust. § 2i odst. 1 zákona č. 416/2019 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „liniový zákon“), nevyžadují přípojky elektronických komunikací do délky 100 metrů rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas podle stavebního zákona; to neplatí v případech, kdy je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí

Podle ust. § 2i odst. 2 naposled citovaného předpisu dále platí, že k užívání stavby infrastruktury elektronických komunikací se nevyžaduje kolaudační souhlas ani kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona. Stavebník předloží do 60 dnů ode dne zahájení užívání stavby příslušnému stavebnímu úřadu údaje určující polohu definičního bodu stavby, dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci, a geometrický plán umístění stavby.

S účinností od 1. 1. 2021 dochází ke změně zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „liniový zákon“). V § 1 odst. 6 uvedeného předpisu se nově zavádí termín „přípolož“. Přípoloží se rozumí stavba infrastruktury elektronických komunikací, která se přikládá buď ke stavbě pozemní komunikace nebo dráhy, případně k podzemní stavbě kanalizace, energetického vedení, veřejného osvětlení, produktovodu nebo vedení sítě elektronických komunikací.

Podle § 2i odst. 3 liniového zákona nevyžaduje stavba přípolože územní rozhodnutí ani územní souhlas stavebního úřadu, ani závazné stanovisko orgánu státní památkové péče, a to pokud ochranné pásmo přípolože nepřekročí hranici ochranného pásma stavby, v jehož prostoru se přípolož přikládá, a pokud stavebník přípolože a stavebník stavby, ke které se přípolož přikládá, uzavřeli dohodu o přípoloži, v níž sjednali svá práva a povinnosti při provádění stavby a následném provozování obou staveb a určili jejich vzájemnou polohu.

V § 2i odst. 4 se pak stanoví, že přípolož je samostatnou stavbou, která je technicky oddělena od stavby, ke které se přípolož přikládá. V řízeních a postupech podle stavebního zákona týkajících se stavby, ke které se přikládá přípolož, se k přípoloži nepřihlíží.

Postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb infrastruktury elektronických komunikací shrnuje metodická pracovní pomůcka připravená Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Českým telekomunikačním úřadem a Platformou odborné veřejnosti.