Odpovědi na často kladené otázky uživatelů, výrobců a dovozců

Odpovědi na často kladené otázky uživatelů, výrobců a dovozců, týkající se schvalování a posuzování shody rádiových a telekomunikačních koncových zařízení.

Další otázky a odpovědi jsou zpracovány v Příručce ke směrnici 1999/5/ES, o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních (Sborníky dokumentů technické harmonizace - svazek č. 25).

A. OBECNĚ K POSUZOVÁNÍ SHODY

1. Je možné na jedno Prohlášení o shodě uvést více typů zařízení?

Záleží na tom, zda mají příbuzné typy zařízení téhož výrobce zcela shodné vysokofrekvenční části (telekomunikační části) a zda jsou konstrukčně natolik shodné, že u nich nemohou být rozdíly z hlediska elektromagnetické kompatibility a bezpečnosti. Pokud Prohlášení o shodě vystavuje sám dovozce (Přílohy 2 a 3 nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení [dále NV č. 426/2000 Sb.]), je dobrým vodítkem pro toto posouzení skutečnost, zda jsou příbuzné typy pokryty jedním zahraničním zkušebním protokolem a certifikátem – v tom případě je lze uvést společně, nebo zda je vydán samostatný zkušební protokol a certifikát na každý typ z příbuzné skupiny – potom bude nutné vydat příslušný počet Prohlášení o shodě.

2. Může Prohlášení o shodě vystavit zahraniční výrobce a je toto prohlášení platné i v ČR?

Ano.

3. Platí v České republice pro rádiová a telekomunikační koncová zařízení značka shody CE ?

Ano. Od 1. 5. 2004 značka CE plně nahrazuje značku CCz, která pro uvádění telekomunikačních výrobků na trh ztratila k tomuto dni platnost.

4.  V telekomunikačním věstníku, částka 1/2003 je uvedeno, že od 1. dubna 2003 lze na trh České republiky uvádět pouze rádiová a telekomunikační koncová zařízení označená českou značkou shody. Co se přesně rozumí pojmem "uvedení na trh"?

V ust. § 2 odst. b) zák. č. 22/1997 Sb., v platném znění, je uvedeno: „Uvedením výrobku na trh je okamžik, kdy je výrobek v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání, nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců, pokud to nařízení vlády nevylučuje…“. K širšímu výkladu této problematiky je zde možno stáhnout informaci zpracovanou na základě podkladů poskytnutých Českou obchodní inspekcí.

5. Jak má vypadat Prohlášení o shodě po vstupu ČR do EU? Na stránkách ČTÚ již není k dispozici „Vzor prohlášení o shodě“.

Od 1. 5. 2004 není přesný obsah prohlášení o shodě stanoven, doporučuje se však postupovat v souladu s ČSN EN 45014 „Všeobecná kritéria pro prohlášení dodavatele o shodě”.
V případě, že prohlášení o shodě není v češtině, nebo není-li Prohlášení o shodě u výrobku v písemné formě, musí být (např. v návodu k použití) toto vyjádření v českém jazyce:
„[Jméno výrobce] tímto prohlašuje, že [typ zařízení] je ve shodě se základními požadavky a s dalšími příslušnými ustanovení Nařízení vlády č. 426/2000 Sb. (resp. Směrnice 1999/5/ES)”.

6. Je možné v prohlášení shody uvádět splnění požadavků NV č. 426/2000 Sb. (nebo směrnice 1999/5/ES) pro rádiové parametry, nařízení vlády č. 17/2003 Sb. (nebo směrnice 73/23/EHS) pro elektrickou bezpečnost a nařízení vlády č. 18/2003 Sb. (nebo směrnice 89/336/EHS) pro EMC?

Od října 2005 to již podle stanoviska Evropské komise možné není. NV č. 426/2000 Sb. (resp. směrnice 1999/5/ES) stanoví základní požadavky jak pro efektivní využití rádiového spektra, tak pro el. bezpečnost a EMC rádiových a telekomunikačních koncových zařízení. Proto musí splnění všech těchto požadavků deklarováno pouze podle tohoto jednoho nařízení vlády.

B. PŘECHOD ZE SCHVALOVÁNÍ NA POSUZOVÁNÍ SHODY

1. Jak je to s platností dříve vydaných osvědčení a rozhodnutí o schválení?

1. Osvědčení vydaná do 30. 6. 1992: Jedná se o osvědčení vydaná Výzkumným ústavem spojů. Schvalovací značka (pokud je uvedena), má tvar H9999/90. Platnost všech těchto osvědčení skončila nejpozději dnem 30. 9. 1996.
2. Rozhodnutí vydaná od 1. 7. 1992 do 31. 12. 1992: Jedná se o rozhodnutí vydaná Federálním ministerstvem spojů a Federálním ministerstvem hospodářství. Schvalovací značka má tvar 9999/92. Platnost všech těchto rozhodnutí skončila nejpozději dnem 31. 12. 2000.
3. Rozhodnutí vydaná od 1. 3. 1996 do 30. 6. 2000: Jedná se o rozhodnutí vydaná Českým telekomunikačním úřadem podle vyhlášky Ministerstva hospodářství č. 26/1996 Sb., o způsobu, podmínkách a postupu při ověřování a schvalování telekomunikačních koncových zařízení. Platnost všech těchto rozhodnutí skončila nejpozději dnem 30. 6. 2002.
4. Další rozhodnutí o schválení (neuvedená výše): Tato rozhodnutí o schválení opravňovala výrobce uvádět příslušné zařízení na trh v České republice do 31. 3. 2003, přičemž zařízení uvedená na trh před tímto datem mohou být na základě rozhodnutí o schválení prodávána a uváděna do provozu i po tomto datu, v závislosti na platnosti uvedené v rozhodnutí.
5. Prohlášení o shodě vydaná s účastí autorizované osoby – ČTÚ (od r. 2001 do 30. 4. 2004): Výrobky se značkou CCz a s tímto Prohlášením o shodě mohly být uváděny na trh pouze do 30. 4. 2004, přičemž zařízení uvedená na trh před tímto datem mohou být na základě rozhodnutí o schválení prodávána a uváděna do provozu i po tomto datu.
6. Prohlášení o shodě vydaná bez účasti autorizované osoby – ČTÚ podle NV č. 426/2000 Sb. (od r. 2001): Výrobky mohou být uváděny na trh i po 1. 5. 2004 za předpokladu, že jsou opatřeny značkou CE (nikoliv CCz) a že splňují požadavky stanovené v NV č. 426/2000 Sb.

C. RÁDIOVÁ ZAŘÍZENÍ

1. Jaké náležitosti musí splňovat rádiové přijímače ?

U rádiových přijímačů (kromě přijímačů rozhlasových a televizních) musí být posouzena shoda podle NV č. 426/2000 Sb., tj. u každého výrobku musí být přiložena kopie Prohlášení o shodě, obsahujícího stanovené údaje a výrobek musí být označen značkou CE.

2. Lze považovat hodiny a budíky řízené rádiem za rozhlasové přijímače?

Příjem časového kódu nelze považovat za příjem rozhlasového vysílání, a proto musí tyto výrobky splňovat náležitosti podle NV č. 426/2000 Sb.

3. Co musí být uvedeno na obalu rádiových zařízení?

Na obalu rádiových zařízení a v jejich návodu k obsluze musí být podle nařízení vlády uvedeny „dostatečné údaje o způsobu a podmínkách použití zařízení“. To znamená minimálně:
Na obalu musí být, stejně jako na výrobku, značka CE. Dále musí být na obalu informace o tom, ve které části EU může být zařízení použito a zda je možno používat zařízení pouze s určitým omezením (individuální povolení).

4. Mohu si dovézt rádiové zařízení individuálně ze zahraničí?

Zařízení zakoupené v jiných členských státech EU lze v ČR provozovat, pokud je zařízení opatřeno značkou CE a na zařízení se vztahuje v ČR všeobecné oprávnění (nebo je uděleno individuální oprávnění). Informace o tom, zda lze zařízení v ČR (a v dalších členských státech) provozovat, musí být vyznačena na obalu zařízení uváděného na trh v kterémkoliv státě EU.

5. Je výrobce povinen zveřejňovat údaj SAR, vyjadřující míru ochrany proti nebezpečnému záření?

Ochrana zdraví uživatele patří mezi základní požadavky NV č. 426/2000 Sb. Nařízení vlády č. 168/1997 Sb., na něž je NV č. 426/2000 Sb. navázáno, stanoví přímo, že „technické provedení elektrického zařízení musí být takové, aby bylo zajištěno, že ... nevzniknou nebezpečné teploty, nebezpečné oblouky nebo nebezpečná záření …. Z toho vyplývá, že hodnota SAR je jedním ze základních požadavků na rádiová zařízení a výrobky musí splňovat předepsané požadavky (např. u mobilních telefonů je to norma ČSN EN 50360 a ČSN EN 50 361). Na druhou stranu ovšem není nikde definován požadavek, aby výrobce tuto hodnotu zveřejňoval.

6. Vztahuje se NV č. 426/2000 Sb. i na pozemská zařízení pro řízení letového provozu (dále jen „ATM“ [Air Traffic Management]) a na zařízení na palubách letadel, jako jsou základnové stanice GSM („pikobuňky“) či Wi-Fi?

Od 20.10.2005 došlo na základě rozhodnutí Evropské komise ke změnám v aplikaci směrnice 1999/5/ES, a tedy i aplikace NV č. 426/2000 Sb. Zařízení ATM a jmenovaná zařízení uvnitř letadel mohou být uváděna na trh a provozována pouze v případě, že splňují požadavky uvedené směrnice (NV). Tato zařízení však současně podléhají i předpisům z oblasti civilního letectví. Lze tedy konstatovat, že uvedená zařízení musí splňovat dva druhy požadavků: z oblasti elektronických komunikací a z oblasti civilního letectví.

7. Jsou výrobky s RFID tagy rádiovým zařízením?

Orgány EK v této záležitosti dospěly k následujícímu závěru:

1. Výrobky, které jsou tagem opatřeny, nejsou rádiovým zařízením;
2. Pasivní tagy, kterými je výrobek opatřen, jsou „důležitou částí výrobku“ ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice 1999/5/ES a proto směrnici podléhají;
3. Pokud to umožňuje velikost tagu, musí být tag označen v souladu s ustanoveními směrnice;
4. Koncovým uživatelem tagů je subjekt, která snímá v nich uložené údaje za účelem bezpečnosti, kontroly, inventury apod. Tento subjekt je tedy považován za provozovatele rádiového zařízení;
5. Předepsaná uživatelská dokumentace může být součástí dodávky tagů (nemusí být přikládána ke každému jednotlivému tagu);
6. Cestovní pasy, obsahující pasivní tag, nemusí být označeny značkou shody CE.

Plné znění informace k problematice uvádění na trh naleznete v připojeném PDF dokumentu.