SDĚLENÍ o dokončení Studie proveditelnosti k vytvoření a zajištění provozu Registru pasivní infrastruktury

Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) se minulý rok ujal přípravy vstupních podkladů pro vybudování tzv. registru pasivní infrastruktury (dále jen „RPI“) jakožto jednoho ze základních kamenů pro zefektivnění a podporu výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v České republice. Potřeba zavedení takového registru vyplývá ze strategického dokumentu Státní politika v elektronických komunikacích −; Digitální Česko, který v bodě 6.1 uvádí RPI jako jeden z nástrojů pro dosažení svých cílů, a je spojena s nutností implementovat Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (dále jen „Směrnice“).

Úřad si na základě výběrového řízení, jehož prostřednictvím byla vybrána společnost eNovation s.r.o., nechal zpracovat studii proveditelnosti k vytvoření a zajištění provozu předmětného registru (dále jen „Studie proveditelnosti“), která obsahuje jeden z možných přístupů k řešení RPI.

Projekt Studie proveditelnosti byl rozdělen do dvou etap uzavřených příslušnými výstupy. Výstup I. je především analytickým dokumentem mapujícím stávající stav a shrnujícím východiska a cíle RPI, včetně analýzy národního i evropského legislativního prostředí, vztahů dotčených subjektů a obdobných řešení v ČR i v EU. Vymezuje také obsah RPI a jeho zdroje.

Výstup II. vychází ze závěrů Výstupu I. a má formu Studie proveditelnosti podle předložené osnovy, a to podle Příručky pro žadatele a příjemce finanční podpory v rámci IOP (Integrovaného operačního programu). Tato osnova obecně definuje všechny kapitoly a všechna témata, které musí Studie proveditelnosti pokrýt tak, aby jí bylo možné využít pro žádost o schválení projektu v rámci příslušných dotačních programů. Vzhledem k tomu, že ani v současné době nejsou známy některé zásadní skutečnosti související s navrhovaným řešením, nelze všechny osnovou vymezené kapitoly zpracovat úplně, proto jsou například části zabývající se ekonomickou analýzou pojaty obecněji. Kromě návrhu řešení RPI z hlediska obsahu, procesů a služeb, které budou jeho prostřednictvím poskytovány, popisuje Studie proveditelnosti např. i projektové zajištění provozu RPI, jeho architektonické řešení, způsob zajištění jeho provozu, představuje finanční a ekonomickou analýzu projektu, rizika a jejich řízení apod.

Navržený formát RPI a jeho komunikačního rozhraní odpovídají jednotnému informačnímu místu, tedy místu zprostředkovávajícímu služby a funkce upravené Směrnicí. Klíčovou funkcí RPI je zprostředkování informací o pasivní infrastruktuře a jejím umístění. Směrnice definuje tzv. minimální soubor informací, který musí být žadatelům o informace o příslušné infrastruktuře k dispozici. Jedná se o údaje o umístění a trasování infrastruktury, o druhu a jejím současném využití a v neposlední řadě i o kontakt na provozovatele infrastruktury.

Navržené řešení nepočítá s novým plošným získáváním potřebných informací, ale s vytěžením informací, které už mají orgány státní správy k dispozici. Studie proveditelnosti navrhuje možnost využít tzv. územně analytických podkladů (dále jen „ÚAP“), které by se měly stát hlavním zdrojem dat o pasivní infrastruktuře v RPI. Legislativní analýza ukázala, že v současnosti nelze ÚAP využít, jelikož účel jejich pořizování je dán striktně stavebním zákonem, a tento neodpovídá využití pro RPI. Aby mohl být návrh řešení realizován, bylo by v rámci transpozice Směrnice v tomto případě nutné upravit stavební zákon. Dalšími zdroji dat pro RPI by se měly stát zejména tzv. Digitální technické mapy a tzv. Digitální mapy veřejné správy. Údaje o infrastruktuře, které nebudou v držení státní správy, se pak budou získávat ad-hoc od provozovatelů sítě na základě jednotlivých žádostí o informace.

RPI a těžiště jeho funkčnosti jsou určeny deseti hlavními procesy, které s sebou nad rámec poskytování informací o pasivní infrastruktuře nesou i další požadavky, jako je např. umožnění přístupu, koordinace stavebních a plánovaných prací a vlastní správu dat v RPI. Každý proces základní varianty je popsán diagramem s doprovodným textem. Poměrně rozsáhlá matice pak zobrazuje vztahy procesů a dotčených subjektů.

Studie proveditelnosti předkládá několik variant řešení RPI rozlišených dle funkčního rozsahu návrhu. Základní varianta představuje řešení všech ve Směrnici identifikovaných povinných procesů, zejména s ohledem na předávání informací o fyzické infrastruktuře, řešení žádostí o přístup k ní a procesy umožňující koordinaci stavebních prací. Rozšířená varianta navíc uvažuje zpracování žádostí o stavební povolení. Tzv. rozvojová varianta pak uvažuje celou řadu dalších funkcionalit RPI, jako je evidence síťové infrastruktury a případné rozšíření na registr technické infrastruktury, poskytování informací pro účely územního plánování, evidenci cenových map aj. Vzhledem k nekompromisnímu časovému rámci řešení RPI se Úřad přiklání k vytvoření RPI ve své minimální, zde tedy „základní“ variantě, tedy primárně k naplnění povinností obecně uložených Směrnicí.

Společnost eNovation s.r.o. odevzdala Studii proveditelnosti v červnu a Úřad ji akceptoval, ačkoliv se s celou řadou závěrů obsažených v předložené studii neztotožnil v plné míře.

Úřad Studii proveditelnosti předal Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, které je podle úkolu zakotveného v dokumentu Digitální Česko gestorem pro vytvoření RPI a současně gestorem za transpozici Směrnice, k následnému využití v rámci rozhodování o dalším postupu prací jak na naplnění požadavků Digitálního Česka, tak na transpozici Směrnice.

Výstup I. naleznete zde a Výstup II. zde.

čj. ČTÚ-41 608/2015-610/II. vyř.
odbor regulace
komunikačních činností a poštovních služeb