


Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) se minulý rok ujal přípravy vstupních podkladů pro vybudování tzv. registru pasivní infrastruktury (dále jen „RPI“) jakožto jednoho ze základních kamenů pro zefektivnění a podporu výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v České republice. Potřeba zavedení takového registru vyplývá ze strategického dokumentu Státní politika v elektronických komunikacích −; Digitální Česko, který v bodě 6.1 uvádí RPI jako jeden z nástrojů pro dosažení svých cílů, a je spojena s nutností implementovat Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (dále jen „Směrnice“).
Úřad si na základě výběrového řízení, jehož prostřednictvím byla vybrána společnost eNovation s.r.o., nechal zpracovat studii proveditelnosti k vytvoření a zajištění provozu předmětného registru (dále jen „Studie proveditelnosti“), která obsahuje jeden z možných přístupů k řešení RPI.
Projekt Studie proveditelnosti byl rozdělen do dvou etap uzavřených příslušnými výstupy. Výstup I. je především analytickým dokumentem mapujícím stávající stav a shrnujícím východiska a cíle RPI, včetně analýzy národního i evropského legislativního prostředí, vztahů dotčených subjektů a obdobných řešení v ČR i v EU. Vymezuje také obsah RPI a jeho zdroje.
Výstup II. vychází ze závěrů Výstupu I. a má formu Studie proveditelnosti podle předložené osnovy, a to podle Příručky pro žadatele a příjemce finanční podpory v rámci IOP (Integrovaného operačního programu). Tato osnova obecně definuje všechny kapitoly a všechna témata, které musí Studie proveditelnosti pokrýt tak, aby jí bylo možné využít pro žádost o schválení projektu v rámci příslušných dotačních programů. Vzhledem k tomu, že ani v současné době nejsou známy některé zásadní skutečnosti související s navrhovaným řešením, nelze všechny osnovou vymezené kapitoly zpracovat úplně, proto jsou například části zabývající se ekonomickou analýzou pojaty obecněji. Kromě návrhu řešení RPI z hlediska obsahu, procesů a služeb, které budou jeho prostřednictvím poskytovány, popisuje Studie proveditelnosti např. i projektové zajištění provozu RPI, jeho architektonické řešení, způsob zajištění jeho provozu, představuje finanční a ekonomickou analýzu projektu, rizika a jejich řízení apod.
Navržený formát RPI a jeho komunikačního rozhraní odpovídají jednotnému informačnímu místu, tedy místu zprostředkovávajícímu služby a funkce upravené Směrnicí. Klíčovou funkcí RPI je zprostředkování informací o pasivní infrastruktuře a jejím umístění. Směrnice definuje tzv. minimální soubor informací, který musí být žadatelům o informace o příslušné infrastruktuře k dispozici. Jedná se o údaje o umístění a trasování infrastruktury, o druhu a jejím současném využití a v neposlední řadě i o kontakt na provozovatele infrastruktury.
Navržené řešení nepočítá s novým plošným získáváním potřebných informací, ale s vytěžením informací, které už mají orgány státní správy k dispozici. Studie proveditelnosti navrhuje možnost využít tzv. územně analytických podkladů (dále jen „ÚAP“), které by se měly stát hlavním zdrojem dat o pasivní infrastruktuře v RPI. Legislativní analýza ukázala, že v současnosti nelze ÚAP využít, jelikož účel jejich pořizování je dán striktně stavebním zákonem, a tento neodpovídá využití pro RPI. Aby mohl být návrh řešení realizován, bylo by v rámci transpozice Směrnice v tomto případě nutné upravit stavební zákon. Dalšími zdroji dat pro RPI by se měly stát zejména tzv. Digitální technické mapy a tzv. Digitální mapy veřejné správy. Údaje o infrastruktuře, které nebudou v držení státní správy, se pak budou získávat ad-hoc od provozovatelů sítě na základě jednotlivých žádostí o informace.
RPI a těžiště jeho funkčnosti jsou určeny deseti hlavními procesy, které s sebou nad rámec poskytování informací o pasivní infrastruktuře nesou i další požadavky, jako je např. umožnění přístupu, koordinace stavebních a plánovaných prací a vlastní správu dat v RPI. Každý proces základní varianty je popsán diagramem s doprovodným textem. Poměrně rozsáhlá matice pak zobrazuje vztahy procesů a dotčených subjektů.
Studie proveditelnosti předkládá několik variant řešení RPI rozlišených dle funkčního rozsahu návrhu. Základní varianta představuje řešení všech ve Směrnici identifikovaných povinných procesů, zejména s ohledem na předávání informací o fyzické infrastruktuře, řešení žádostí o přístup k ní a procesy umožňující koordinaci stavebních prací. Rozšířená varianta navíc uvažuje zpracování žádostí o stavební povolení. Tzv. rozvojová varianta pak uvažuje celou řadu dalších funkcionalit RPI, jako je evidence síťové infrastruktury a případné rozšíření na registr technické infrastruktury, poskytování informací pro účely územního plánování, evidenci cenových map aj. Vzhledem k nekompromisnímu časovému rámci řešení RPI se Úřad přiklání k vytvoření RPI ve své minimální, zde tedy „základní“ variantě, tedy primárně k naplnění povinností obecně uložených Směrnicí.
Společnost eNovation s.r.o. odevzdala Studii proveditelnosti v červnu a Úřad ji akceptoval, ačkoliv se s celou řadou závěrů obsažených v předložené studii neztotožnil v plné míře.
Úřad Studii proveditelnosti předal Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, které je podle úkolu zakotveného v dokumentu Digitální Česko gestorem pro vytvoření RPI a současně gestorem za transpozici Směrnice, k následnému využití v rámci rozhodování o dalším postupu prací jak na naplnění požadavků Digitálního Česka, tak na transpozici Směrnice.
Výstup I. naleznete zde a Výstup II. zde.
čj. ČTÚ-41 608/2015-610/II. vyř.
odbor regulace
komunikačních činností a poštovních služeb