Podnikání v oblasti poštovních služeb

Dne 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 221/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Zákon o poštovních službách stanovuje povinnosti pro provozovatele poskytující poštovní služby nebo zajišťující zahraniční poštovní služby. Detailní informace jsou uvedeny v zákoně o poštovních službách, nicméně pro snazší orientaci v této problematice uvádíme stručný přehled hlavních povinností.

1. Podnikání v oblasti poštovních služeb

Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Předmětem podnikání v oblasti poštovních služeb je poskytování poštovních služeb a zajišťování zahraničních poštovních služeb.

Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o poštovních službách je poštovní službou činnost, která zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci. Za poštovní službu se považuje i dodání poukázané peněžní částky.

Podle § 2 odst. 2 zákona o poštovních službách pak poštovní službou není přeprava poštovních zásilek, pokud je vykonávána osobou, která k těmto zásilkám současně neprovedla poštovní podání, třídění nebo dodání. Poštovní službou rovněž není služba obdobná poštovní službě, která je vykonávána odesílatelem nebo s ním propojenou osobou.

Zahraniční poštovní službou je pak podle § 2 odst. 1 písm. j) zákona o poštovních službách služba, jejíž poskytnutí bylo sjednáno v zahraničí a jejímž účelem je dodání poštovní zásilky nebo peněžní částky v České republice a která spadá do oblasti poštovních služeb v té fázi, jež je provozovatelem zajišťována na území České republiky.

V případě pochybností, zda podnikatel poskytuje poštovní služby, či nikoliv, je možné obrátit se na Český telekomunikační úřad, Odbor regulace komunikačních činností a poštovních služeb prostřednictvím kontaktních údajů Úřadu.

2. Oznámení podnikání a evidence provozovatelů poskytujících
     nebo zajišťujících poštovní služby

Podle § 18 zákona o poštovních službách jsou provozovatelé poskytující poštovní služby nebo zajišťující zahraniční poštovní služby povinni oznámit písemně svou podnikatelskou činnost v oblasti poštovních služeb Českému telekomunikačnímu úřadu (dále jen „ČTÚ“) doručením řádně a úplně vyplněného formuláře oznámení podnikání včetně příloh, přičemž musí splnit podmínky, které jsou detailně popsány v § 17 zákona o poštovních službách.

Pro samotné oznámení podnikatelské činnosti je dán vzor formuláře, jehož náležitosti stanovuje vyhláška č. 434/2012 Sb., o stanovení vzoru formuláře oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb. Vyplněný formulář je možné doručit Úřadu ať již v listinné podobě osobně v místě jeho sídla, poštou, nebo elektronicky do datové schránky, popř. e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. Veškeré kontaktní údaje pro komunikaci s ČTÚ jsou dostupné na jeho webu.

Povinnými přílohami oznámení jsou:

  1. základní údaje fyzické osoby nezbytné pro vyžádání výpisu z evidence Rejstříku trestů Úřadem v souladu s ustanovením § 17 odst. 5 zákona o poštovních službách. Tyto údaje musí vyplnit oznamovatel (oprávněná osoba). ČTÚ si na základě takto předložených údajů za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, výpis z evidence Rejstříku trestů. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným orgánem státu, jehož je občanem, jakož i státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady, pak prohlášením o bezúhonnosti učiněným před příslušným orgánem takového státu. Tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší 3 měsíců. U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti splňovat všichni členové statutárního orgánu. Tito členové dokládají bezúhonnost jako fyzické osoby.
  2. potvrzení příslušného finančního úřadu prokazující skutečnost, že oznamovatel nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani u orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
  3. doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud zápis do veřejného rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou veřejného rejstříku, pokud byl již zápis proveden; u zahraniční právnické osoby výpis z veřejného nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování podniku v zahraničí; doklad o provozování podniku v zahraničí nepředkládá právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce,
  4. doklad o trvalém pobytu zahraniční fyzické osoby, byl-li jí udělen; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku podniku, doklad prokazující, že má podnik mimo území České republiky a doklady o jeho provozování; doklad o provozování podniku nedokládá státní příslušník členského státu Evropské unie,
  5. doklad o zaplacení správního poplatku.

Doklady, jež jsou přílohami oznámení zaslanými ČTÚ, musí být originály nebo úředně ověřené kopie. V případě, že oznamovatel obdržel doklady v elektronické formě a stejným způsobem je zasílá ČTÚ, je zapotřebí, aby doklad obsahoval původní elektronický podpis subjektu, jenž ho vystavil. Dojde-li ke konverzi dokumentu z elektronické formy do listinné, nebo naopak, musí být dokument opatřen ověřovací doložkou v souladu s § 22 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Tuto konverzi dokumentu i opatření ověřovací doložkou může provést každý Czech POINT.

Oprávnění k podnikání vzniká podle § 18 odst. 1 zákona o poštovních službách dnem doručení písemného oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 18 odst. 2 a 3 zákona o poštovních službách.

Na základě řádného oznámení podnikatelské činnosti vydá ČTÚ osvědčení potvrzující, že provozovatel splnil svou oznamovací povinnost a je tedy oprávněn podnikat v oblasti poštovních služeb.

Ustanovení § 36a odst. 1 písm. b) zákona o poštovních službách stanovuje, že evidenci provozovatelů vede ČTÚ. Ten rovněž uděluje určenému provozovateli, který má povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby, poštovní licenci. ČTÚ rovněž zveřejňuje na svém webu seznam provozovatelů poštovních služeb.

Podnikatelé, kteří provedli řádné oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb, jsou povinni podle § 18 odst. 4 až 6 zákona o poštovních službách oznámit všechny změny v poskytování nebo zajišťování poštovních služeb, přerušení, opětovné zahájení, případně ukončení podnikání. Oznámení všech těchto změn probíhá obdobně jako oznámení podnikatelské činnosti prostřednictvím výše uvedeného formuláře.

3. Správní poplatky

Za vydání osvědčení o oznámení podnikání, se vybírá správní poplatek ve výši 1 000,− Kč. Správní poplatek se vybírá podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, přílohy Sazebník, části VIII, položky 113 písm. a).

Při oznámení změny uhradí fyzická a právnická osoba, žádající o vydání osvědčení o sdělení změny oznamovaných údajů správní poplatek ve výši 500,- Kč. Správní poplatek je vybírán podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, přílohy Sazebník, části VIII, položky 113 písm. b).

Správní poplatek uhradí fyzická nebo právnická osoba na příjmový účet odboru regulace komunikačních činností a poštovních služeb ČTÚ. Veškeré kontaktní údaje potřebné k úhradě správního poplatku sdělí podnikateli tento věcně příslušný odbor ČTÚ (viz Adresář) poté, co obdrží od oznamovatele oznámení podnikání nebo oznámení změny již dříve oznámené podnikatelské činnosti.

Úhrada správního poplatku je možná rovněž kolkem nalepeným na formulář oznámení. Umístění kolku není přesně stanoveno, je tedy možné ho umístit kamkoliv, pokud nedojde k zakrytí textu.

Další informace a sazebník správních poplatků zde.

4. Práva a povinnosti provozovatelů poštovních služeb

Informační povinnost provozovatele poštovních služeb

ČTÚ je povinen zajistit sběr a zveřejnění statistických dat o trhu poštovních služeb. K tomuto účelu je zapotřebí spolupráce provozovatelů poštovních služeb. Informační povinnosti provozovatelů jsou dány § 32a zákona o poštovních službách. Písemnou žádost o poskytování informací ČTÚ obdrží provozovatel poštovních služeb po vydání osvědčení o oznámení provozování poštovních služeb.

Pro snazší komunikaci s ČTÚ byla vytvořena internetová aplikace pro elektronický sběr dat. Tato aplikace je přístupná prostřednictvím následujícího odkazu: https://monitoringtrhu.ctu.cz/. Přístup do této aplikace je umožněn pouze registrovaným uživatelům (provozovatelům poštovních služeb), přičemž přístup je aktivován po zaslání žádosti o zpřístupnění aplikace.

ČTÚ v žádosti o informace vždy uvádí účel, pro který dané údaje či podklady vyžaduje, přičemž nesmí vyžadovat více informací, než jsou přiměřené účelu, pro který jsou získávány. Provozovatelé jsou povinni poskytovat i chráněné informace, údaje či podklady, jako jsou osobní údaje, nebo informace, jež jsou předmětem obchodního tajemství. ČTÚ má povinnost získané informace chránit před zneužitím třetí osobou.

Čisté náklady, evidence výnosů a příjmů

Zákon o poštovních službách stanovuje ČTÚ povinnost zajistit, prostřednictvím určeného provozovatele poštovních služeb, minimální rozsah základních služeb tak, aby byly dostupné na celém území České republiky za dostupnou cenu. Jedná se o tzv. poštovní povinnost, jež je popsána v § 21 odst. 1 zákona o poštovních službách. Tato povinnost je uložena držiteli poštovní licence.

Vzhledem k tomu, že při plnění poštovní povinnosti mohou vzniknout tzv. čisté náklady, stanoví zákon o poštovních službách mechanismus chránící držitele poštovní licence před nespravedlivou zátěží.

Způsob stanovení a financování čistých nákladů je uveden v § 34b a 34c zákona o poštovních službách.

V případě, že by čisté náklady na poskytování základních služeb vznikly a současně by představovaly pro držitele poštovní licence nespravedlivou zátěž (kritérium určení nespravedlivé zátěže je stanoveno zákonem o poštovních službách v § 34c), vznikl by mu nárok na jejich úhradu. Postup ČTÚ při výpočtu čistých nákladů upravuje vyhláška č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby.

Povinnosti držitele poštovní licence

Držitel poštovní licence má při své podnikatelské činnosti specifické povinnosti související zejména se zajištěním poskytování základních služeb.

Které služby jsou považovány za základní a jakým způsobem mají být zajišťovány, stanovuje vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování. Tato vyhláška obsahuje technickou specifikaci jednotlivých základních služeb, dostupnost pošt a poštovních schránek, výjimečné případy, kdy není držitel poštovní licence povinen učinit pokus o dodání poštovní zásilky v místě určeném v poštovní adrese i další požadavky na kvalitu základních služeb.

Výše uvedená vyhláška rovněž stanovuje, které informace a jakým způsobem je držitel poštovní licence povinen poskytnout na požádání u pošty, nebo zveřejnit, a to ať již vyvěšením u pošty, nebo prostřednictvím webových stránek.

Aby bylo možné ověřit podklady a stanovit čisté náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním základních služeb a kontrolovat nákladovou orientaci cen, je držitel poštovní licence dále povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů. Co je tímto termínem myšleno a jakým způsobem se tato evidence vede, upravuje ustanovení § 33a zákona o poštovních službách a na něj navazující vyhláška č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence.

Velké množství adresátů nevyužívá standardního dodávání poštovních zásilek v místě svého bydliště či sídla. Namísto toho jim jsou poštovní zásilky dodávány např. do dodávacích schrán nebo poštovních přihrádek. Držitel poštovní licence je podle § 34 zákona o poštovních službách povinen transparentním a nediskriminačním způsobem na základě písemné smlouvy umožnit ostatním provozovatelům přístup k prvkům poštovní infrastruktury, jako jsou např. poštovní přihrádky.

Každoročně má držitel poštovní licence podle § 33 odst. 4 písm. e) zákona o poštovních službách za povinnost uveřejnit informace o výsledcích poskytování nebo zajišťování základních služeb. Formu a obsah takto zveřejněných informací stanovuje vyhláška č. 433/2012 Sb., o stanovení obsahu, formy a způsobu uveřejnění informací o výsledcích poskytování a zajišťování základních služeb a vyhodnocení plnění parametrů kvality.

5. Závěr

Výčet zde uvedených povinností provozovatelů poštovních služeb zobrazuje pouze stručný přehled povinností provozovatelů poskytujících poštovní služby nebo zajišťujících zahraniční poštovní služby. V případě jakýchkoliv dotazů týkajících se podmínek pro provozování poštovních služeb doporučujeme kontaktovat Odbor regulace komunikačních činností a poštovních služeb (viz Adresář).

Top