Nejčastější dotazy

Upozorňujeme, že odpovědi na níže uvedené dotazy vycházejí z právní úpravy před účinností zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
Má obec povinnost vyhovět žádosti na pokládku optické sítě dalšímu operátorovi, když je po městě rozvedena datová síť jiného operátora?

Vybudování kvalitní optické sítě včetně ochranných prvků, která zaručuje splnění kvalitativních a kvantitativních parametrů sítí nové generace, nově také sítí s velmi vysokou kapacitou (tzv. VHCN), by mělo být zájmem obce. Řešení záleží vždy na posouzení místní situace a dalších faktorů. Není stanovena obecná povinnost vyhovět žádosti o pokládku, resp. žádosti o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti nebo jiné smlouvy ve smyslu § 104 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích. Je však třeba vést v patrnosti, že veřejná komunikační síť je budována ve veřejném zájmu. Odmítnutý žadatel tedy může podat návrh na vyvlastnění příslušné služebnosti. Jako vhodné řešení se proto jeví spolu s odmítnutím návrhu na uzavření smlouvy odkázat na možnost využití stávající fyzické infrastruktury (je-li taková vhodná k využití v obci postavena) a na množnost využít institut přístupu k fyzické infrastruktuře dle § 4 a násl. zákona č. 194/2017 Sb. Půjde pak o skutečnost, která musí být v případném vyvlastňovacím řízení, kde se hodnotí převaha veřejného zájmu nad soukromým, zvažována.

Je trubka či trubička HDPE položená do pozemků součástí veřejné komunikační sítě či nikoli?

Veřejná komunikační síť je sítí elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Síť elektronických komunikací je přitom v § 2 písm. h) zákona o elektronických komunikacích definována jako přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně prvků sítě, které nejsou aktivní a které umožňují přenos signálů po vedení. Pojmu prvek sítě, který není aktivní je přitom třeba rozumět tak, že jde o nenasvícený optický kabel. Samotná HDPE trubka položená do pozemku tedy nenaplňuje zákonnou definici, a proto ji samu o osobě za součást veřejné komunikační sítě považovat nelze, ledaže by byla umístěna na základě územního rozhodnutí o umístění stavby veřejné komunikační sítě jako její neaktivní prvek.

Jak má obec postupovat v případě souběhu více žádostí na umístění sítě elektronických komunikací v téže oblasti?

Vedle postupů zmíněných výše se jako vhodné řešení jeví doporučit žadatelům (za předpokladu, že předmětné sítě elektronických komunikací jsou navrhovány v podobné trase), aby využili možnost přípolože podle liniového zákona. K takovému postupu však nelze žadatele nutit. Pro úplnost je třeba dodat, že pokud není souběh žádostí z pohledu obce problémem, nic nebrání tomu, aby každému ze žadatelů bylo zřízena samostatná služebnost.

Je nutná koordinace stavebních prací ve smyslu zákona č. 194/2017 Sb. při umísťování více sítí elektronických komunikací?

Koordinace stavebních prací ve smyslu § 10 zákona č. 194/2017 Sb. je možná pouze tam, kde jsou stavební práce, s nimiž má být koordinováno, financovány zcela nebo z části z veřejných prostředků. Tam kde je tato podmínka splněna (tzn. umisťovaná síť elektronických komunikací je financována z veřejných prostředků), je koordinace možná. Jelikož cílem koordinace stavebních prací je snížení nákladů na budování sítí vysokorychlostního internetu, lze vyjádřit názor, že v řadě případů bude koordinace stavebních prací vhodným řešením. Zároveň je však třeba podotknout, že koordinace stavebních prací není povinná.

Je obec povinnou osobou ve smyslu z. č. 194/2017 Sb.? Za jakých okolností a jaké povinnosti z toho plynou?

Obec může být povinnou osobou především z pozice provozovatele nebo vlastníka fyzické infrastruktury, investora stavby financované zcela nebo z části z veřejných prostředků. Povinnou osobou je obec i v případě, že je provozovatelem veřejné komunikační sítě a taktéž v důsledku své role povinného orgánu.

Je-li obec povinnou osobou, její postavení se nijak neliší od postavení jiných povinných osob (zákon
č. 194/2017 Sb. nerozlišuje žádné kategorie povinných osob). Je tedy za zákonem stanovených podmínek povinna umožnit přístup k fyzické infrastruktuře nebo fyzické infrastruktuře uvnitř budovy, poskytnout soubor minimálních údajů o fyzické infrastruktuře nebo umožnit koordinaci stavebních prací financovaných zcel anebo z části z veřejných prostředků, popř. poskytnout informace o těchto pracích.

Je možné vybudovat v našem domě síť elektronických komunikací bez našeho souhlasu? Kolik společností může optické kabely v našem domě vést?

Počet provozovatelů veřejné sítě elektronických komunikací (dále jen „provozovatel“ nebo provozovatelé“) v domě není nijak omezen. Klíčové však je, že § 104 odst. 2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích sice dává provozovatelům právo zřídit na cizí stavbě nebo v ní vnitřní komunikační vedení, za účelem realizace tohoto oprávnění však musí získat písemný souhlas vlastníka (není nezbytně nutná smlouva o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti). V případě, že vlastník souhlas odepře, nemůže provozovatel stavbu využít. Jeho další postup v této věci nelze předjímat. Obecně lze však předpokládat, že se na vlastníka obrátí znovu tentokrát již přímo s návrhem na uzavření smlouvy budoucí o zřízení věcného břemene (tento krok může provozovatel ostatně učinit již jako první), nemusí nutně nejdříve žádat pouze o souhlas). Odmítnutí návrhu na uzavření smlouvy pak dává provozovateli možnost obrátit se v této věci na příslušný vyvlastňovací úřad. Do jeho rozhodnutí nemůže provozovatel stavbu využít.

Je vlastník budovy povinen vyhovět žádosti provozovatele sítě elektronických komunikací o zavedení jeho sítě do bytového domu, pokud je již v domě jiná vysokorychlostní síť elektronických komunikací zavedena a žádný uživatel nemá zájem o připojení sítě to

Jak se uvádí výše, není vlastník budovy povinen automaticky vyhovět žádosti každého provozovatele. Poněkud odlišná situace však vzniká v okamžiku, kdy uživatel domu, bytu nebo nebytového prostoru využije tzv. práva na operátora podle § 104 odst. 16 písm. b) zákona o elektronických komunikacích a sám požádá o zřízení vnitřního komunikačního vedení sítě elektronických komunikací. Této žádosti je dle citovaného ustanovení vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen vyhovět a umožnit uživateli předmětného domu, bytu nebo nebytového prostoru zřízení vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě včetně rozvaděče a koncového bodu sítě. V případě že dojde mezi vlastníkem a uživatelem ke sporu o rozsahu uvedené povinnosti, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s ČTÚ.

V případě, kdy by za účelem budování vysokorychlostní sítě elektronických komunikací žádal provozovatel přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy, tzn. nově by chtěl instalovat především aktivní prvky sítě, se uplatní následující pravidla zakotvená v zákoně č. 194/2017 Sb.:

Oprávněná osoba má právo ukončit svou vysokorychlostní síť elektronických komunikací v prostorách koncového uživatele, pokud

  1. infrastruktura uvnitř budovy umožňující připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s neexistuje
  2. a pokud s tím koncový uživatel souhlasí.

Jsou-li splněna dvě shora uvedená pravidla, má oprávněná osoba právo na přístup ke stávající fyzické infrastruktuře uvnitř budovy nebo k přístupovému bodu budovy, a to za předpokladu že při zavádění nové vysokorychlostní sítě elektronických komunikací uvnitř budovy je technicky nemožné nebo ekonomicky neefektivní vybudování nové fyzické infrastruktury uvnitř budovy.

Mohu žádat o soubor minimálních údajů o fyzické infrastruktuře při stavbě bytového domu?

Institut žádosti o soubor minimálních údajů o fyzické infrastruktuře (SMÚ) se využívá v případě plánovaného projektu zavedení prvku vysokorychlostní sítě elektronických komunikací.  Žádost se, z podstaty věci, týká již existující fyzické infrastruktury. V souvislosti se stavbou bytového domu je tak možné požádat o SMÚ např. tehdy, má-li být dům napojen na vysokorychlostní sítě elektronických komunikací (stane se koncovým bodem) a pro jeho propojení s počátečním bodem se uvažuje právě o využití již existující fyzické infrastruktury, o jejímž charakteru a průběhu je třeba si takto učinit úsudek.

Vyžaduje stavba SEK v případě její přípolože k jiné stavbě povolení podle stavebního zákona?

Přípolož ve smyslu § 1 odst. 6 liniového zákona nevyžaduje podle § 2i odst. 3 téhož předpisu územní rozhodnutí ani územní souhlas, a to za předpokladu, že ochranné pásmo přípolože nepřekročí hranici ochranného pásma stavby, v jehož prostoru se přípolož přikládá a že stavebník přípolože a stavebník stavby, ke které se přípolož přikládá, uzavřeli dohodu o přípoloži, v níž sjednali svá práva a povinnosti při provádění stavby a následném provozování obou staveb a určili jejich vzájemnou polohu.

Jak se stanoví cena za omezení vlastnického práva služebností veřejné komunikační sítě?

Cenu za zřízení služebnosti je možné určit na základě tzv. oceňovací vyhlášky (vyhl. č. 441/2013 Sb). Nejvhodnějším řešením je ale určení ceny na základě znaleckého posudku. Je však třeba upozornit, že podle § 104 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích, se maximální výše jednorázové náhrady za zřízení služebnosti stanoví podle předpisu upravujícího oceňování majetku.

Jaký je rozdíl mezi vysokorychlostní a vysokokapacitní SEK?

Sítí s velmi vysokou kapacitou se dle čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, rozumí síť elektronických komunikací, která zcela sestává z optických prvků přinejmenším do rozvodného bodu v obslužném místě, nebo síť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti.

Vysokorychlostní síť ve smyslu zákona č. 194/2017 Sb. je vymezena pouze rychlostí, nikoliv použitou technologií. O vysokorychlostní síť jde, pokud umožňuje poskytovat služby připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s.

Musí být v budovách zajištěna možnost připojení k síti elektronických komunikací?

Napojení budov na síť elektronických komunikací je řešeno § 6 odst. 1 a § 34 odst. 14 vyhlášky
č. 268/2009 Sb. Podle citovaných ustanovení musí být stavby (podle druhu a potřeby) napojeny na sítě elektronických komunikací. Stavba musí umožňovat vstup kabelů sítí elektronických komunikací do budovy, umístění rozvodných skříní a provedení vnitřních rozvodů sítí elektronických komunikací až ke koncovým bodům sítě

Podle § 15 zákona č. 194/2017 Sb. pak musí být budovy určené pro bydlení, obchod nebo budovy občanského vybavení vybaveny fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací až do koncového bodu sítě v prostorách koncového uživatele a musí být vybaveny přístupovým bodem budovy. Tento požadavek platí taktéž pro významné renovace budovy a pro víceúčelové budovy, u kterých je více než polovina jejich podlahové plochy užívána k uvedeným účelům.

Požadavek se týká budov realizovaných po účinnosti zákona (tj. od 25. 7. 2017) a nevztahuje na všechny budovy, zejména je třeba zmínit budovy pro bydlení s méně než dvěma byty.

Jak postupovat v případě, že nám provozovatel veřejné komunikační sítě odmítá vydat vyjádření k existenci sítí k žádosti o území rozhodnutí?

Vyjádření dle § 101 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích je de facto stanoviskem vlastníka veřejné technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem dle § 86 odst. 2 písm. c) a § 110 odst. 2 písm. c) stavebního zákona a vychází z povinnosti tohoto vlastníka dle § 161 stavebního zákona. Dle § 161 odst. 1 stavebního zákona je na žádost pořizovatele územně analytických podkladů, územní studie nebo územně plánovací dokumentace, obecního úřadu, žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo osoby jím zmocněné povinen sdělit vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do 30 dnů údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby. Informace mohou být poskytnuty v digitální podobě. Pokud tuto povinnost vlastník veřejné technické infrastruktury nesplní, dopustí se přestupku dle § 179 odst. 3 písm. a) stavebního zákona. Přestupek projednává příslušný stavební úřad.

Je nutné k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění veřejné komunikační sítě dokládat souhlas vlastníků nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje?

Dle § 184a odst. 3 stavebního zákona není souhlas vlastníka pozemku nebo stavby potřeba dokládat v případech, kdy lze danou stavbu vyvlastnit, pokud je účel stanoven zákonem. Pro stavby veřejných komunikačních sítí je účel vyvlastnění ve smyslu § 184a stavebního zákona stanoven v § 104 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích a souhlas vlastníka se tedy v řízeních podle stavebního zákona nedokládá. Zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací podle zákona č. 194/2017 Sb. a zajišťování sítí elektronických komunikací pro účely bezpečnosti státu se přitom dle § 7 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích uskutečňují ve veřejném zájmu.

Je však nutné zdůraznit, že skutečnost, že k řízením podle stavebního zákona se v případě záměrů, pro který je stanoven účel vyvlastnění, nedokládá souhlas vlastníka pozemku, neznamená, že stavebník může realizovat stavbu na cizím pozemku bez soukromoprávního titulu.

Vyjádření vlastníka veřejné komunikační sítě k územnímu a stavebnímu řízení

Pro územní a stavební řízení nám podnikatel v elektronických komunikacích – provozovatel mikrovlnného spoje (dále jen „MW spoj“) vydal vyjádření k existenci sítí, ve kterém sděluje, že v lokalitě výstavby dojde ke styku s jeho sítěmi, a proto uplatňuje k této výstavbě námitku. Dále uvádí, že pokud stavba zasáhne do ochranného pásma jejich sítě, je nutné je požádat o souhlas s činností v ochranném pásmu. Má v takovém případě tento podnikatel právo požadovat po nás úhradu nákladů na přeložku jejich MW spoje?

Pokud je provádění stavby spojeno se zemními pracemi, jsou stavebníci takových staveb podle § 101 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích povinni doložit žádost o vydání územního rozhodnutí vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě (dále jen „VKS“) o existenci nadzemních nebo podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi. Od kterých provozovatelů má být vyjádření vyžádáno sdělí stavebníkům stavební úřad. Podmínky k ochraně vedení komunikační sítě stanoví v rozhodnutí rovněž stavební úřad. Cílem popsaného postupu je především předejít mechanickému poškození vedení komunikační sítě, nikoliv řešit potenciální kolizi mezi MW spojem a stavbou. Samotné vyjádření o existenci vedení komunikační sítě rovněž není spojeno s možností uplatňovat k výstavbě námitku ve smyslu námitky účastníka řízení (okruh účastníků územního, resp. stavebního, řízení je vymezen stavebním zákonem). Pakliže záměr vyžaduje vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury musí stavebník k žádosti v územním řízení připojit i smlouvy s příslušnými vlastníky takové infrastruktury (§ 86 odst. 2 písm. d) stavebního zákona).

Ne každé nadzemní vedení VKS má nutně ochranné pásmo. Ochranné pásmo vzniká rozhodnutím stavebního úřadu o ochranném pásmu. V rozhodnutí jsou uvedeny jeho parametry, rozsah a podmínky ochrany. V případě, že pro konkrétní vedení je ochranné pásmo stanoveno, je třeba v souladu s § 102 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích získat souhlas vlastníka vedení k činnostem, jež by ho mohly ohrozit jeho bezpečnost nebo spolehlivost provozu nebo znesnadnit jeho údržbu. V případě realizace stavby v ochranném pásmu žadatel (stavebník) k žádosti o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení je povinen připojit stanovisko vlastníka nadzemního vedení VKS k podmínkám dotčeného ochranného pásma (§ 86 odst. 2 písm. c) a § 109 odst. 2 písm. d) stavebního zákona).

 

Top