Mapování NGA

Výsledky sběru dat o infrastruktuře NGA za rok 2015

Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) provedl prostřednictvím svého systému Elektronického sběru dat (dále jen „ESD“) v roce 2016 rozsáhlý sběr dat o existenci infrastruktury umožňující poskytování služeb přístupu k internetu se zaměřením na identifikaci přípojek umožňujících poskytování takových služeb o rychlosti 30 Mbit/s a více, a to v členění na jednotlivá adresní místa. Sbíraná data se vztahovala k datu 31. prosince 2015.

Data byla primárně zpracována podle pokynů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (dále jen „MPO“) a využita za účelem vyhotovení podkladů pro přípravu Národního plánu rozvoje sítí nové generace a realizace souvisejícího dotačního programu. Za tímto účelem zpracovaná data byla promítnuta do mapy ČR (dále jen „Mapování“). Úřad při sběru dat a následném Mapování postupoval v souladu s kritérii, na kterých se pro hodnocení „barevného“ charakteru území (resp. základní sídelní jednotky – ZSJ) shodla k tomu ustanovená pracovní skupina vedená Úřadem za účasti zástupců sektoru a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (dále jen „MPO“).

Výsledky tohoto Mapování, tedy identifikaci bílých, šedých a černých míst napříč celou ČR formou tabulek, map a doprovodného shrnujícího textu, postoupil Úřad MPO. První předání (zde pro informaci: mapa „současnost“mapa „současnost a výhled“) proběhlo v květnu 2016, po obdržení a další verifikaci dodatečně sebraných dat byly mapy, tabulky i doprovodný text následně aktualizovány a znovu předány MPO v červenci 2016 (pro informaci mapy zde: „současnost“ a „současnost a výhled“). MPO tyto výsledky následně podrobilo veřejné konzultaci. Připomínky z veřejné konzultace MPO vypořádalo v úzké součinnosti s Úřadem a Úřad následně v říjnu 2016 vypracoval další mapy (zde pro informaci: mapa „současnost" a mapa „současnost a výhled“), které tato vypořádání spolu s daty získanými vymáháním dosud neodevzdaných údajů reflektovaly.

Další využití tabulek a map za účelem přípravy Národního plánu rozvoje sítí nové generace a realizace souvisejícího dotačního programu (Operačního program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), specifický cíl SC 4.1) již bylo a nadále i bude plně v kompetenci MPO (byly již např. identifikovány tzv. intervenční oblasti).

Úřad sebraná data využívá i pro své další činnosti (např. v rámci procesu provádění analýz relevantních trhů, ukládání nápravných opatření, kontrolu atd.).

Sběr dat

Úřad sbíral data výhradně od podnikatelů v elektronických komunikacích prostřednictvím systému ESD.

Pro každou z relevantních technologií (FTTH, FTTB, FTTC, xDSL, CATV (s odlišením přípojek provozovaných na technologii DOCSIS 3.0), bezdrátové technologie v licencovaných pásmech a bezdrátové technologie v pásmech volných (s odlišením přípojek provozovaných na kmitočtech 2,4 a 5 GHz)) podnikatelé vyplňovali počty disponibilních přípojek. Jednalo se o přípojky buď již fyzicky vybudované, nebo případně snadno dobudovatelné (tzn. bez vynaložení výrazných nákladů, v brzkém časovém horizontu atd.), zajišťované jak v současnosti (s následnou kategorizací podle dosažitelných parametrů služby do 30 Mbit/s, mezi 30 a 100 Mbit/s a nad 100 Mbit/s), tak i v horizontu tří let (s následnou kategorizací podle dosažitelného rychlostního parametru služby mezi 30 a 100 Mbit/s a nad 100 Mbit/s).

Data byla sbírána v geografické přesnosti na jednotlivá adresní místa podle Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN).

K předání údajů bylo vyzváno celkem 2 220 podnikatelů poskytujících službu přístupu k internetu, přičemž od 2 043 podnikatelů, tj. 92 % z celkového počtu oslovených, Úřad získal a ke dni 21. října 2016 verifikoval geografické údaje. Cca 8 % (tj. celkem 177) podnikatelů k datu fixace datového skladu nepředalo data ve verifikovatelné formě.

Zpracování a vyhodnocení dat

Při výpočtu barevného charakteru ZSJ se v první řadě počítal poměr adresních míst, u kterých byla uvedena alespoň jedna vysokorychlostní disponibilní přípojka, ke všem adresním místům v ZSJ. Pokud byl tento poměr nižší než 50 %, byla ZSJ vyhodnocena jako bílá. Pokud byl poměr vyšší, zkoumal se počet podnikatelů, kteří v dané ZSJ uvedli nenulový počet disponibilních přípojek. Pokud byl takový podnikatel právě jeden, byla ZSJ vyhodnocena jako šedá, v ostatních případech pak jako černá.

Zde Úřad uvádí souhrnnou tabulku barevného určení ZSJ v rámci jednotlivých krajů při použití výše uvedeného postupu vyhodnocení. Na území ČR bylo z celkového počtu 22 503 ZSJ identifikováno 25,25 % ZSJ jako bílých, 9,72 % jako šedých a 65,04 % jako černých (data verifikována ke dni 21. října 2016).

Celková tabulka všech ZSJ v ČR, včetně výsledného procenta pokrytí a počtu subjektů v ZSJ působících, je zde.

Top