Odpovědi na často kladené otázky dovozců a vývozců

Odpovědi na často kladené otázky týkající se přechodu na směrnici 2014/53/EU zveřejnila Evropská komise 27. 4. 2017 v tomto dokumentu (anglicky).

 

Další odpovědi na často kladené otázky výrobců a dovozců, týkající se schvalování a posuzování shody rádiových a telekomunikačních koncových zařízení:

Další otázky a odpovědi jsou zpracovány na stránce Evropské komise, resp. jsou uvedeny v příručce ke směrnici 2014/53/EU (v angličtině), zveřejněné 19. května 2017.

A. OBECNĚ K POSUZOVÁNÍ SHODY

1. Je možné na jedno Prohlášení o shodě uvést více typů zařízení?

Záleží na tom, zda mají příbuzné typy zařízení téhož výrobce zcela shodné vysokofrekvenční části a zda jsou konstrukčně natolik shodné, že u nich nemohou být rozdíly z hlediska elektromagnetické kompatibility a bezpečnosti. Dobrým vodítkem pro toto posouzení je skutečnost, zda jsou příbuzné typy pokryty jedním zahraničním zkušebním protokolem a certifikátem – v tom případě je lze uvést společně, nebo zda je vydán samostatný zkušební protokol a certifikát na každý typ z příbuzné skupiny – potom spíše bude nutné vydat příslušný počet Prohlášení o shodě.

2. Může Prohlášení o shodě vystavit  dovozce do ČR / do EU?

Ne, podle nového nařízení vlády č. 426/2016 Sb. již může prohlášení o shodě vystavit a označení CE na zařízení umístit pouze výrobce (i když se nachází mimo EU).

3. Je možné v prohlášení shody uvádět splnění požadavků NV č. 426/2016 Sb. (nebo směrnice 2014/53/EU) pro rádiové parametry, nařízení vlády č. 118/2016 Sb. (nebo směrnice 2014/35/EU) pro elektrickou bezpečnost a nařízení vlády č. 117/2016 Sb. (nebo směrnice 2014/30/EU) pro EMC?

Od října 2005 to již podle stanoviska Evropské komise možné není. NV č. 426/2016 Sb. (resp. směrnice 2014/53/EU či předpisy předcházející) stanoví základní požadavky jak pro účelné využití rádiového spektra, tak pro el. bezpečnost a EMC rádiových a telekomunikačních koncových zařízení. Proto musí být splnění všech těchto požadavků deklarováno pouze podle tohoto jednoho nařízení vlády.

4. Jak se liší uvádění a dodávání na trh?

Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh uvádí, že uvedením na trh se rozumí první dodání výrobku na trh Evropské unie, a dodáváním na trh se rozumí dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Evropské unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezúplatně. Možná budou srozumitelnější původní anglické výrazy: Placing on the market (uvedení) a making available on the market (dodávání).

Dále je ovšem stanoveno, že pojem „dodání“ se vztahuje na každý jednotlivý výrobek, nikoli typ výrobku. Z toho mimo jiné vyplývá:

  • Od 13. 6. 2017 nelze výrobky podle nařízení vlády 426/2000 Sb. nebo směrnice 1999/5/ES (dále též „RTTE“) nově uvést na trh. Jednotlivé kusy výrobku, které byly uvedeny na trh před tímto datem, mohou být na trhu dodávany (tj. distribuovány) i nadále;
  • Jednotlivé výrobky téhož typu, který byl uváděn na trh i dříve podle R&TTE, musí od 13. 6. 2017 mít posouzenu shodu podle směrnice 2014/53/EU (dále též „RED“).
  • individuální dovoz rádiového zařízení pro vlastní potřebu, pokud je proveden v rámci obchodní činnosti, se považuje za dodání (uvedení) na trh.

5. Chci dovážet mobilní telefony z Číny. Kde mám podat jakou žádost?

Pokud mimoevropský výrobce provedl posouzení shody podle požadavků EU (přístroje mají označení CE, k dispozici je EU Declaration of Conformity), nemusíte již žádat o žádné povolení ani přístroj v ČR registrovat. Vaše povinnosti stanoví § 8 nařízení vlády 426/2016 Sb.  Zejména se jedná o povinnosti zajistit k přístroji požadované informace v češtině. Pokud přístroj nemá posouzení shody (není na něm označení CE od výrobce), není možné takové zařízení dovážet a uvádět na trh EU. Dodatečné posouzení shody po dovozu není možné.

6. Výrobce mi předložil dokument nazvaný Certificate (Statement, Opinion). Je to dostatečný doklad pro uvedení na trh EU?

Potřebný dokument se musí jmenovat EU Declaration of Conformity a musí v něm být uvedeno, že zařízení je v souladu se směrnicí 2014/53/EU. Různé certifikáty a potvrzení jsou jen interním dokladem, který vystavuje zpravidla notifikovaná osoba (laboratoř) pro výrobce jako podklad k vystavení EU Prohlášení o shodě.

7. Můžeme dnes ještě dovážet a dodávat výrobky s prohlášením o shodě podle směrnice 1999/5/ES?

13. 6. 2017 skončilo roční přechodné období, během něhož bylo možné uvádět na trh výrobky podle staré směrnice. Po tomto datu se mohou uvádět na trh (čímž se rozumí první dodání konkrétního kusu výrobku na trh Evropské unie) výrobky pouze podle nové směrnice. Konkrétní kusy výrobku, které byly uvedeny na trh před tímto datem, mohou být ještě distribuovány (tj. mohou zůstat v prodejní síti, pokud byly vyrobeny / dovezeny před 13. 6. 2017) a provozovány s posouzením shody podle staré směrnice 1999/5/ES.

8. Je třeba znovu provádět měření u výrobků posouzených podle směrnice RTTE pro posouzení shody podle směrnice RED?

Je třeba zhodnotit, zda v nových normách došlo ke změně technických požadavků oproti normám dosavadním. Pokud ne, může oznámený subjekt nebo výrobce na základě tohoto zhodnocení prohlásit shodu s novými normami. Zhodnocení bude součástí technické dokumentace.

9. Jak máme postupovat, když na výrobek nebyly ještě přijaty normy harmonizované podle směrnice RED?

Podle vyjádření zástupců EK je v takovém případě možné vystavit prohlášení o shodě se směrnicí RED na základě norem harmonizovaných podle RTTE. Bezprostředně po vydání norem harmonizovaných podle RED bude třeba posouzení shody aktualizovat. Skutečnost, že chybí normy podle RED, však není důvodem používat nadále prohlášení o shodě podle RTTE. Většina chybějících norem by měla být přijata během roku 2017.

10. Je třeba pro distribuci mobilních telefonů (či dalších zařízení) získat od ČTÚ ověření, zda výrobek vysílá v tzv. režimu všeobecného oprávnění, nebo jiný doklad?

Pro výrobu, dovoz či distribuci rádiových zařízení ČTÚ žádná potvrzení ani ověření nevydává. Podle nařízení vlády 426/2016 Sb., které implementuje v ČR směrnici 2014/53/EU, je zapotřebí provést posouzení shody, což je záležitostí výrobce, případně s podporou oznámeného subjektu (notifikované osoby); ČTÚ se tohoto procesu neúčastní.

B. PŘECHOD ZE SCHVALOVÁNÍ NA POSUZOVÁNÍ SHODY

1. Jak je to s platností dříve vydaných osvědčení, rozhodnutí o schválení a prohlášení o shodě?

  1. Osvědčení, Rozhodnutí o schválení vydávaná Výzkumným ústavem spojů, Federálním ministerstvem spojů, Federálním ministerstvem hospodářství a Českým telekomunikačním úřadem, jakož i Prohlášení o shodě (značka CCz), vydávaná do 30. 4. 2004: Zařízení s těmito dokumenty nelze již dodávat na trh. Zařízení uvedená do provozu v době platnosti příslušných dokumentů lze i nadále provozovat za předpokladu, že je u nich k dispozici příslušný dokument (byť již s ukončenou platností) a že zařízení není v rozporu se současně platnými normami a požadavky a že nezpůsobuje nežádoucí rušení.
  2. Prohlášení o shodě podle směrnice 1999/5/ES nebo nařízení vlády č. 426/2000 Sb. (označení CE): Zařízení lze dodávat na trh a uvádět do provozu, pokud byla uvedena na trh přede dnem 13. června 2017.

C. OZNAČOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ

1. Co musí být uvedeno na obalu rádiových zařízení?

Na obalu rádiových zařízení a v jejich návodu k obsluze musí být podle nařízení vlády uvedeny „dostatečné údaje o způsobu a podmínkách použití zařízení“. To znamená minimálně:

  • Na obalu musí být, stejně jako na výrobku, značka CE. Dále musí být na obalu informace o tom, ve které části EU může být zařízení použito a zda je možno používat zařízení pouze s určitým omezením (individuální povolení). Podoba této informace (piktogram knihy s vykřičníkem s uvedením států s omezením) je dán rozhodnutím Komise 2017/1354.

D. TECHNICKÉ POŽADAVKY

1. Jaké náležitosti musí splňovat rádiové přijímače?

U rádiových přijímačů musí být posouzena shoda podle NV č. 426/2016 Sb., tj. uživatel musí mít k dispozici Prohlášení o shodě, obsahující stanovené údaje a výrobek musí být označen značkou CE. Nově se tato povinnost vztahuje i na přijímače rozhlasové a televizní. Postupně jsou vydávány harmonizované normy podle směrnice 2014/53/EU.

2. Je výrobce povinen zveřejňovat údaj SAR, vyjadřující míru ochrany proti nebezpečnému záření?

Ochrana zdraví uživatele patří mezi základní požadavky NV č. 426/2016 Sb. Nařízení vlády č. 118/2016 Sb., na něž je NV č. 426/2016 Sb. navázáno, stanoví přímo, že technická opatření stanovena tak, aby … nevznikaly teploty, elektrické oblouky nebo záření, které by mohly být nebezpečné … Z toho vyplývá, že hodnota SAR je jedním ze základních požadavků na rádiová zařízení a výrobky musí splňovat předepsané požadavky, stanovené v harmonizovaných normách. Na druhou stranu ovšem není nikde definován požadavek, aby výrobce tuto hodnotu zveřejňoval.

3. Vztahuje se NV č. 426/2016 Sb. i na pozemská zařízení pro řízení letového provozu (dále jen „ATM“ [Air Traffic Management]) a na zařízení na palubách letadel, jako jsou základnové stanice GSM („pikobuňky“) či Wi-Fi?

Jmenovaná zařízení uvnitř letadel mohou být uváděna na trh a provozována pouze v případě, že splňují požadavky uvedené směrnice RED. Tato zařízení však současně podléhají i předpisům z oblasti civilního letectví. Lze tedy konstatovat, že uvedená zařízení musí splňovat dva druhy požadavků: z oblasti elektronických komunikací a z oblasti civilního letectví.

4. Jsou výrobky s RFID tagy rádiovým zařízením?

Orgány EK v této záležitosti dospěly k následujícímu závěru:

  1. Výrobky, které jsou tagem opatřeny, nejsou rádiovým zařízením;
  2. Pasivní tagy, kterými je výrobek opatřen, jsou „důležitou částí výrobku“ ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice 1999/5/ES a proto směrnici podléhají;
  3. Pokud to umožňuje velikost tagu, musí být tag označen v souladu s ustanoveními směrnice;
  4. Koncovým uživatelem tagů je subjekt, který snímá v nich uložené údaje za účelem bezpečnosti, kontroly, inventury apod. Tento subjekt je tedy považován za provozovatele rádiového zařízení;
  5. Předepsaná uživatelská dokumentace může být součástí dodávky tagů (nemusí být přikládána ke každému jednotlivému tagu);
  6. Cestovní pasy, občanské průkazy, kreditní karty apod., obsahující pasivní tag, nemusí být označeny značkou shody CE.

5. Vztahuje se směrnice RED na drony?

Drony do hmotnosti 150 kg musí splňovat požadavky směrnice RED. Na drony s vyšší hmotností se již nevztahuje RED, ale nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008.

Top