Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady o službách přeshraničního dodávání balíků

Dne 2. května 2018 bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 o službách přeshraničního dodávání balíků.

Vydáním tohoto nařízení Evropská unie směřuje k dosažení jednoho z cílů Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě v oblasti zajištění efektivnějšího a cenově dostupnějšího přeshraničního dodávání balíků. Kromě zlepšení dodávání balíků se Evropská komise zaměřuje na řešení problému diskriminace spotřebitele na základě jeho bydliště v některém členském státě (geoblocking) a na posílení důvěry spotřebitelů jejich lepší ochranou.

Návrh tohoto nařízení představila Evropská komise dne 25. května 2016 jako součást balíčku o elektronickém obchodu. Důvodem předložení byly výsledky analýzy stavu v oblasti přeshraničního dodávání zboží, ze kterých také vyplynulo, že potenciál jednotného digitálního trhu není plně využit. Mezi hlavní překážky rychlejšího rozvoje elektronického obchodu patří mimo jiné i nedostatky při dodávání zboží objednaného on-line. Překážky spočívají zejména ve vysokých cenách dodání, v nedostatku informací o dostupných službách a jejich poskytovatelích a v absenci informací o trhu na straně národních regulačních orgánů. Podle dostupných údajů Evropské komise jsou ceny za dodávání přeshraničních zásilek několikanásobně vyšší ve srovnání s cenami za dodání vnitrostátních zásilek, přičemž tyto rozdíly v cenách nekorelují s rozdíly v nákladech.

Návrh nařízení se proto primárně zaměřil na zlepšení transparentnosti cen a získání regulačního dohledu nad přeshraničním dodáváním balíků.

Nařízení se týká dodávání balíků, za které jsou považovány zásilky s hmotností do 31,5 kg s výjimkou zásilek obsahujících písemnost.

Povinnosti z nařízení dopadají na všechny poskytovatele služeb dodávání balíků s výjimkou poskytovatelů, kteří mají méně než 50 zaměstnanců, pokud nejsou usazeni ve více než jednom členském státě Evropské unie. Službami dodávání balíků se rozumí služby zahrnující výběr, třídění, přepravu a dodávání balíků.

Podle čl. 4. odst. 1 nařízení předají poskytovatelé národním regulačním orgánům jednorázově údaje zahrnující název poskytovatele, jeho právní postavení a formu, registrační číslo v obchodním nebo obdobném rejstříku (IČO), identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty (DIČ), adresu podniku, kontaktní údaje kontaktní osoby, charakteristiku poskytovaných služeb dodávání balíků a všeobecné podmínky těchto služeb, včetně podrobného popisu postupu pro podávání stížností pro uživatele a veškerých možných omezení odpovědnosti. Případné změny těchto údajů oznámí poskytovatelé rovněž národním regulačním orgánům, a to ve lhůtě do 30 dní od provedení změny.

Nařízení za účelem získání přehledu o vývoji trhu stanoví poskytovatelům povinnost každoročně předávat příslušnému regulačnímu orgánu ve lhůtě do 30. června následujícího roku údaje v rozsahu stanoveném čl. 4 odst. 3 nařízení. Tyto údaje zahrnují zejména roční obrat ze služeb dodávání balíků, počet osob, které pro poskytovatele pracovaly a byly zapojeny do poskytování služeb dodávání balíků, počet zpracovaných balíků, názvy jejich subdodavatelů a veřejně dostupný ceník platný dne 1. ledna každého kalendářního roku.

Formu předkládání informací poskytovateli stanoví Evropská komise prováděcím aktem. Na přípravě tohoto aktu se podílí i skupina evropských regulačních orgánů pro poštovní služby (ERGP).

Za účelem zajištění transparentnosti sazeb (cen) budou poskytovatelé podle článku 5 nařízení předkládat nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku národnímu regulačnímu orgánu seznam sazeb (cen) platných k 1. lednu pro 15 služeb stanovených v příloze nařízení. Tyto ceny budou následně národními regulačními orgány předány Evropské komisi, která je zveřejní na webu vyhrazeném k tomuto účelu. Spotřebitelé i podniky tak budou moci snáze získat přehled o službách dostupných na trhu a jejich cenách.

Národní regulační orgán následně v případě poskytovatele všeobecných služeb (v podmínkách České republiky držitele poštovní licence, kterým je pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022 na základě rozhodnutí Rady Úřadu Česká pošta, s.p.) provede posouzení cenové přijatelnosti, tedy zda tyto ceny nejsou neúměrně vysoké.

Kromě povinností poskytovatelům služeb dodávání balíků stanoví článek 7 nařízení rovněž povinnost v oblasti ochrany spotřebitele. Tato povinnost se týká obchodníků, kteří se spotřebiteli uzavírají kupní smlouvu zahrnující zasílání přeshraničních balíků, zjednodušeně řečeno provozovatelů e-shopů. Tato povinnost zahrnuje v předsmluvní fázi zpřístupnění informace o tom, jaké možnosti přeshraničního dodání jsou u dané kupní smlouvy nabízeny, informace o poplatcích za dodání hrazených spotřebiteli a případně informace o postupech pro řešení stížností.

S ohledem na skutečnost, že dokument má povahu nařízení, jedná se o přímo účinný a použitelný právní předpis, z nějž vyplývají povinnosti přímo pro výše uvedené povinné osoby. Na národní úrovni budou v souladu s článkem 8 nařízení adaptačním zákonem stanoveny sankce za porušení jednotlivých povinností vyplývajících z nařízení. Současně budou tímto adaptačním zákonem určeny národní regulační orgány pro Českou republiku zodpovědné za dohled nad prováděním povinností vyplývajících z tohoto nařízení.