VÝZVA k uplatnění připomínek k návrhu testu tří kritérií pro Trh mobilních služeb

ad b) struktura nabídky služeb a jejich ceny
Zde se zabývá se pouze veřejnou nabídkou, v neveřejné nabídce jsou odlišné nižší ceny a zdá se, že zde soutěž probíhá za jiných podmínek.

Rozdělení segmentů trhů není v celém návrhu testu konzistentní a zcela přesné. Vedle domácností a podnikajících osob zde jsou ještě zaměstnanci korporátních organizací (ať už soukromých nebo státních) což je něco jiného než podnikající živnostník. Jinde v textu se to zase nazývá rezidentní a firemní, atd.

Je zde porovnání podílu na obou trzích, ale chybí porovnání velikosti obou trhů. Návrh se nezabývá velikostí trhu s veřejnou nabídkou a velikostí trhu s neveřejnou nabídkou. Je možné že trh s neveřejnou nabídkou je větší a pro operátory podstatnější, a probíhá na něm zdravá hospodářská soutěž. Trh s veřejnou nabídkou je menší méně důležitý a soutěž zde neprobíhá.

Územní vymezení by mělo být, zejména po nové regulaci EK a EP, území EU. Tj návrh by se měl zabývat cenami služeb prodávaných na území ČR a konzumovaných na území EU.

V podstatě existuje systém dvojích cen, pro korporátní organizace a pro veřejnost. Je možno použít myšlenku exministra Mládka, či jeho náměstka, že by nemělo být možné sjednat si neveřejnou cenu za službu, ovšem tuto myšlenku rozšířit i na korporátní organizace. Tedy za stejnou službu existuje jediná cena.

Na úvod bychom chtěli vyjádřit obecnou podporu závěrům Návrhu testu tří kritérií pro Trh mobilních služeb ale s výhradami k obecně použité metodice a ke konkrétním závěrům u Firemního trhu.
V současné podobě analýza ČTÚ dle našeho názoru může naznačovat další omezení hospodářské soutěže a finální bezprecedentní vytlačení fixních a alternativních mobilních operátorů z mobilního Firemního trhu (neanalyzování Firemního trhu v souvislosti s fungováním celého mobilního trhu). Může dojít k omezení konkurence a vyšší koncentraci na Firemním trhu (vedoucí ke zvýšení cen) a kontrolovanou omezenou soutěž na Rezidentním trhu, pravděpodobně za stavu stlačování marží (jako u minulé regulace ADSL), s nuceným přelivem významného počtu nízko výnosových Firemních klientů (domácí příslušníci zaměstnanců) do skupiny Rezidentů (tedy další zdražení pro populaci).
Jak se úřad vyrovná se situací, kdy umožnil po řadu let distorzi trhu, a po tak dlouhé době již nemusí být umožněn návrat k plně funkčnímu trhu? Dle našeho názoru je situace na analyzovaných trzích ještě horší (z hlediska fungování hospodářské soutěže) nežli je popisováno a ČTÚ by po doplnění analýzy, jak je dále navrhováno, měl podat z úřední povinnosti návrh k zahájení šetření k ÚOHS.

Na úvod několik obecných připomínek k celé analýze s tím, že řada připomínek může být relevantních až v případném druhém kroku analýzy, vedoucím k nápravným opatřením.

1. Dle našeho názoru analýza trpí segmentací která nevede k ucelenému pochopení situace na trhu a možnosti efektivního řešení. Oddělování Rezidentního trhu a Firemního trhu se separátním posuzováním "šedých operátorů" (kteří jsou dle našeho názoru jen symptomem nefungujícího trhu kde nefunguje velkoprodejní nabídka - stejně jako WIFI operátoři byli symptomem nefunkčního ADSL trhu) nepostihuje situaci, kdy integrovaní mobilní operátoři tvoří obchodní a marketingové nabídky s ohledem na celé portfolio vs nezávislí operátoři kteří jsou z Firemního trhu vytlačováni kombinací praktik typu stlačování marží a predátorské ceny. Dochází k jasnému křížovému financování (i samo ČTÚ toto potvrzuje na str. 19) a je toto třeba analyticky adresovat a ne umožnit incumbentům oligopol na Firemním trhu potenciálně vedoucí k nárůstu cen. Je správné posuzovat celé portfolio služeb jak analýza dělá ale mělo by být jasné, že realita trhu ukazuje, že nejkontroverznější částí jsou mobilní data která jsou nyní hlavní službou a zdrojem zisku inkumbentů a kde existuje nejvíce námitek alternativních operátorů (viz. i zveřejněné připomínky MAXPROGRES mobile, s.r.o.).
Dalším argumentem je, že při aukci 4G frekvencí operátoři přislíbili funkční velkoobchodní nabídku která do tohoto dne nebyla splněna (cena bez stlačování marží, nedostupná LTE data, jen full MVNO) a mělo tedy již dávno dojít k příslušným administrativním krokům ze strany ČTÚ. Není možno tedy konstatovat, že Firemní trh je v pořádku a dojde k řešení jen na Rezidentním trhu, když základní problém je stejný - neodpovídající velkoobchodní nabídka ve srovnání s veřejnými a hlavně neveřejnými nabídkami inkumbentních mobilních operátorů, kdy u Firemního trhu je jasné, že WS nabídka je řádově neodpovídající.

2. Při analýzách trhu by ČTÚ měl více používat metodiku analýzy ziskovosti/profitability jednotlivých firem nebo segmentů. Hodnoty počtu klientů, ARPU, příjmů nic nevypovídají o dlouhodobé udržitelnosti firem na trhu. Není analyzován žádný model WS nákladů vs známá ARPU/výnosy. Analýza obsahuje řadu tvrzení o soutěži, konkurenci, nízkých cenách které jsou zcela nevypovídající pokud nejsou zasazeny do souvislosti s celkovou ziskovostí firmy. Jak může ČTÚ tvrdit, že konkurence na některém trhu má zdravý vývoj, když se opírá jen o počty subjektů bez analýzy toho, zdali jsou ziskové a mají tedy potenciál vyvíjet skutečně zajímavou obchodní činnost jako firma a ne jen živnost jedné či dvou osob? Podporujeme i komentáře ke konzultaci které kritizují neporovnání trhů z hlediska objemu/velikosti a jejich podstatnosti. Důležitost jednotlivých trhů pro operátory by ale měly být primárně nazírány optikou ziskovosti/výše marže služeb.

3. Před vydáním nápravných opatření by měl ČTÚ extenzivně konzultovat svou metodiku regulace a nastavení velkoobchodních cen, aby nedocházelo znovu k situaci, že regulované ceny vykazují znaky stlačování marží. Minulé zkušenosti s cenovou regulací ČTÚ byly velmi negativní (kolaps celého ADSL trhu v souvislosti s rozvinutou Evropou). I minulé konzultace na toto téma vykazují řadu rozporů např. mezi ČTÚ a ÚOHS aj.
Např.:
https://www.ctu.cz/trh-c-5-velkoobchodni-sirokopasmovy-pristup-v-sitich-...
tronickych-komunikaci-0
https://www.ctu.cz/vyzva-k-uplatneni-pripominek-k-navrhu-postupu-ceskeho...
ekomunikacniho-uradu-pri-cenovem-0
https://www.lupa.cz/clanky/stalo-se-ctu-proti-ek/

Konkrétní připomínky k textu analýzy:

260 Souhlasíme že situace u dat je hlavním problémem v současné době

352 Referenční nabídky nebyly nikdy reálně použitelné a byly čistě formálním splněním podmínek aukce. Neexistence cen za LTE data dříve, excesivní poplatky a vyžadování full MVNO neumožňovaly reálné profitabilní nabídky

520 O odlišnosti se dá mluvit i u Rezidentního trhu kde "soutěží" daleko vyšší počet subjektů (tzn. dle ekonomických pravidel by ceny měly být nižší pokud by fungovala skutečná hosp. soutěž) ale jasná diskriminace u velkoobchodních nabídek toto alternativním operátorům neumožňuje. Jak se ČTÚ staví k této "odlišnosti" k případě známých kauz společného vyjednávání o mobilních tarifech v případě dTest, Brno aj.?

529-543 Dle našeho názoru situace na trhu Firemních zákazníků u takovéto nucené segmentace ze strany ČTÚ může indikovat dlouhodobě nastavené predátorské ceny (křížové financování) vs alternativním operátorům kteří musí využívat velkoobchodních nabídek. V situaci kdy velkoobchodní nabídka téměř ani neumožňuje existenci alternativcům na Rezidentním trhu je jasné že nemohou působit ani na trhu Firem (argument "šedivých" operátorů spíše podtrhuje naprostou vadnost velkoobchodních nabídek (stlačování marží). Tuto část vnímáme jako nejpodstatnější z analýzy vyžadující pečlivé posouzení pro nápravná opatření

576 Dle našeho názoru podmínky aukce 4G frekvencí vyžadují obecně funkční velkoobchodní nabídku umožňující existenci na obou maloobchodních trzích což dnes není možné

714 Jen full MVNO byla zásadní chyba v podmínkách ČR, toto je dnes využíváno pro diskuzi o nižších úrovních MVNO nabídek. Argument ČTÚ že může být zván k jednáním není operátory většinou využíván vzhledem k historickým zkušenostem s ČTÚ v obdobných jednáních

726-734 Úřad se nemůže vyjadřovat k únosnosti cen či potřebě investic (vstupní bariéry) pokud nezná ziskovost takovýchto firem. Zdali je cena bariérou vyplývá z celkového nákladového (ziskového modelu) a této analýze se ČTÚ dlouhodobě vyhýbá! Zcela tento podstatný odstavec musíme odmítnout jako nepodložený a zaměňující dojmy za fakta.

739-747 Znovu jde o prezentaci stavu bez analýzy co to znamená. uzavření smluv není indikací funkčního trhu (stejnou chybu udělal ČTÚ u ADSL trhu), sám ČTÚ konstatuje že nejvýznamnější MVNO jsou majetkově propojeni s inkumbenty... Chybí zcela zásadní analýza ziskovosti jak majetkově propojených MVNO vs malí alternativci vs inkumbenti.

796 ČTÚ nemůže prokázat že toto je pravda z pohledu dlouhodobé udržitelnosti a funkce hosp. soutěže v situaci, kdy nemá analýzy ziskovosti a jejich srovnání s jinými zeměmi kde trh funguje. Je třeba upozornit na to, že telekomunikační trh obecně se vyznačuje přemírou praktik typu stlačování marží i ve vyspělých zemích, sama praktika má svou stávající judikaturu v rámci EU postavenu na případech jen z telekomunikačního trhu!

840 Co s tímto hodlá ČTÚ dělat? Není toto indikací selhání WS nabídky? Toto je jen konstatování ze strany ČTÚ bez naznačení co s tím hodlá ČTÚ dělat.

891 Překážky JSOU zásadní povahy protože neumožňují vstoupit na trh v dlouhodobě udržitelným modelem a plným portfoliem (mobilní data)

968 Variabilita není důkazem možnosti si vybrat. Nabídky se musí posuzovat komplexně a pokud různá variabilita ve svém souhrnu vede ke stejným negativním hospodářským výsledkům není toto řešením.

996 Minulé selhání ČTÚ které se zde prezentuje že není problémem, přece jen to operátoři blokovali jen 2 roky... Jak bude ČTÚ aktivněji zamezovat pokřivování trhu v jeho úvodních fázích v budoucnu?

1036-1045 Naprosto neuvěřitelná výmluva ČTÚ na naprosto zásadní připomínky z minula ohledně struktury velkoobchodní nabídky. Takováto prohlášení jen cementují pohled virtuálních operátorů na ČTÚ jako zcela neodborný a nekompetentní orgán. Je zcela samozřejmé že možnost tvorby nabídek vyplývá z kombinace WS smluv a marketingové strategie. Pokud však WS podmínky neumožňují i jen replikovat veřejné nabídky inkumbentů na jejich webech (veřejné nabídky) je jasné že základní WS nabídka je vadná. Pokud bude ČTÚ odmítat analýzy ziskovosti subjektů na trhu a komplexní annalýzu podmínek WS smluv je jasné že takovéto potlačování hospodářské soutěže bude dále pokračovat.

1079 Konkurenceschopnost narušuje primárně neexistence funkční velkoobchodní nabídky

1088 Rozhodnutí o nastavení cen bylo zcela v moci MNO a toto tvrzení ČTÚ spíše indikuje existenci predátorských cen na Firemním trhu

1106 Tato analýza podporuje náš dojem že inkumbenty je ČTÚ stavěno do role socialistické regulace hospodářské soutěže ve směru navýšení ARPU u rodinných příslušníků. Řešením by měla být reálná velkoobchodní nabídka umožňující i virtuálním operátorům působit na Firemním trhu

1121 Působení MVNO a virtuálů stěžuje primárně špatná WS nabídka od inkumbentů

1165 Dle našeho názoru je celkem očividné že podíl méně než 3% u nepropojených operátorů indikuje selhání trhu

1129 Realita zatím ukazuje že na škodu rozhodně je. Tvrzení zde je obecné, nepodložené. ČTÚ resp. český stát by neměl být komparativní vzhledem k zemím kde může být (zatím neprokázané) selhání trhu a naopak by mělo dojít ke strategickému rozhodnutí kam máme ambiciózně směřovat (viz. NGA strategie EU aj.).

1268 Tržní podíly jsou indikací ale zcela chybí analýza ziskovosti a tedy dlouhodobé udržitelnosti

1444 viz. poznámka 1129

1476 Zde by skutečně měl být spíše indikován strategický zájem ČR a ne jen komparace s jinými, strukturálně odlišnými trhy. Často dochází k záměně potřeby a reálné spotřeby ovlivněné cenou služeb (price gouging)

1492 Úvaha o oddělení Firemního trhu a Rezidentů je vadná z důvodu potřeby stejné podkladové velkoobchodní nabídky

1540 Na základě čeho toto úřad předpokládá když mu pro toto chybí jakákoliv relevantní data?

1543 Jak je možno hodnotit pozitivně když nejsou k dispozici data o např.
ziskovosti? Skladba trhu kdy nepropojených operátorů je méně nežli 3% tomu nenasvědčuje

1708-1711 Nerelevantní tvrzení kdy nejde srovnávat jednotlivé hodnoty ale je třeba znát hodnoty ziskovosti firem a poměr marketingových nákladů jako procenta příjmů vs ziskovost.

1773 i na tomto trhu z podmínek aukce musí být relevantní WS nabídka která dává smysl. Myslíme že oligopolizace není posláním ČTÚ

1792 Tzn. zde úřad souhlasí a podporuje oligopolizaci? Povinná WS nabídka zde není povinná? U inkumbentů je jasné že Firemní a Rezidentní nabídky jsou spojené nádoby a pokud by např. u Rezidentů došlo k poklesu ziskovosti bude toto nahrazováno u Firemních klientů.

Martin Dvořák
viceprezident

Výbor nezávislého ICT průmyslu, z.s.
Email: martin.dvorak@vnictp.cz
www.vnictp.cz

Závěr provedeného testů tří kriterií ve znění (řádek 1880 až 1883): ...Úřad dospěl k závěru, že velkoobchodní trh přístupu k mobilním službám je trhem vhodným pro ex. ante regulaci uplatňovanou Úřadem , a proto Úřad navrhuje tento trh zařadit do seznamu relevantních trhů, který vydává OOP dle § 52 Zákona............ je dle našeho názoru správný a souhlasíme s tímto závěrem .

Aktuálně popsaný stav Trhu mobilních služeb v ČR je dle našeho názoru ale daleko horší, než je v této analýze uvedeno.

Hlavními důvody jsou:
1) neexistence konkurence mezi síťovými mobilními operátory MNO navzájem. Jakmile jednou virtuální operátor uzavře s jedním MNO velkoobchodní smlouvu je to tzv. na "věčné časy" a nemá možnost reálně přejít od jednoho MNO ke druhému resp. ke třetímu

2) neexistuje replikovatelnost maloobchodních nabídek MNO a to jak do rozsahu poskytovaných služeb, tak ani co do cen, za kterých jsou nabízeny. Rozdíly nejsou v jednotkách %, ale v řádech 10 až 100%.
Příklad: max. rychlost LTE poskytovaných na maloobchodním trhu je 225 Mbps, o velkoobchodního trhu max. 20 Mbps. Nabídka virtuálních operátorů uváděná v tab. č. 5, řádek 355 (GoMobil a Dragon) s rychlostí 200 resp. 225 Mbps a limitem dat až 30 GB, nevychází dle našeho přesvědčení z uzavřených velkoobchodních smluv, ale z přeprodeje na maloobchodním trhu.
Dalším příkladem je cena velkoobchodní cena za data LTE, kde regulovaná roamingová cena v EU je 0,20 Kč/MB a za ty samé data LTE, ale v ČR více jak až 2,5 násobná.

Navrhujeme v regulaci OOP pro síťové MNO povinnost:
1) nabídnout standardní velkoobchodní smlouvu, která vždy bude obsahovat cenu za mobilní data LTE , cenu za volání SMS a MMS a to v takové výši, aby měl možnost virtuální operátor plně replikovat maloobchodní nabídku daného MNO a to v aktuálním čase i s přiměřeným ziskem.

2) povinnost zajistit možnost přechodu mezi MNO navzájem bez nutnosti portace všech čísel mezi MNO, jen s nutností výměny SIM karet. Například obdobně jako je tomu u fixních sítí formou přechodu celého OpID, pod kterým jsou přiřazeny všechny čísla virtuálního operátora, z jedné sítě MNO do druhé resp. třetí. Prakticky by tedy mohl mít virtuální operátor přidělený od ČTU mobilní OpID, který by měl MNO přiřazený ve své mobilní síti jako další v pořadí a pod tímto mobilním OpID by měl virtuální operátor přiřazeny i všechny mob. čísla svých zákazníků. (tímto vysvětlujeme i důležitost mobilního OpiD, která byla v řádcích 1002 až 1028 shledána za neopodstatněnou)

3) Zajištění možnosti pro virtuálního operátora portace mobilních čísel přes vlastní elektronický objednávkový systém -OHS, stejně jako tomu je u fixních čísel. S tímto pak souvisí i úhrada za prováděnou portaci čísel navzájem ve stejné výši, opět stejně jako je tomu u fixních sítí.

4) možnost příchozích hovorů (terminace) z mobilních sítě MNO v rámci propojení do transitní ústředny virtuálního operátora a tím související úhrada příchozích minut , možnost poskytování vlastních služeb přesměrování hovorů, vyzváněcích skupin atd., opět stejně jako je tomu u fixních sítí.

Obecně řečeno, stačí tedy v budoucí regulaci OOP aplikovat stejné principy jako fungují řadu let ve fixních sítí, kde konkurence na velkoobchodním a tím i na maloobchodním trhu funguje z našeho pohledu velmi dobře a to ve prospěch koncových zákazníků - jak z řad firem tak i spotřebitelů. Jsme přesvědčeni, že technicky vše výše uvedené lze ze strany MNO realizovat.

Ing. Petr Benýšek
Český bezdrát Mobile s.r.o.

KlokanMobil si velmi váží rozhodnutí ČTÚ revidovat OOP/1/4.2015-2 dne 1. 4. 2015 a plně se ztotožňujeme s názorem Úřadu, že na maloobchodním i velkoobchodním trhu neprobíhá efektivní hospodářská soutěž. Zároveň si však dovolujeme upozornit, že situace na trhu mobilní originace je mnohem horší než jak ji Úřad popisuje ve svém zdůvodnění.
Zejména pak dlouhodobě upozorňujeme, že Úřad z nepochopitelných důvodů ve svých tabulkách, grafech i ve slovním zdůvodnění nezařazuje jednotlivé subjekty do správného segmentu a výsledná data jsou pak výrazně zkreslená a neukazují opravdový stav na trhu.
1) NESOUHLASÍME, aby společnost Tesco Mobile byla zařazena do kategorie MVNO, protože tento projekt nejen z 50% vlastní přímo síťový operátor O2,ale veškerá cenová politika a provoz služeb je řízen přímo síťovým operátorem. Majetkový podíl je tedy výrazně menší než u značkového prodejce BleskMobile nebo O2 Family. Přesto NENÍ MOŽNÉ tento subjekt zařadit do kategorie MVNO.
2) PROTESTUJEME proti zařazení společnosti O2 Family do kategorie MVNO a nesouhlasíme s tím, že statistické údaje o koncových cenách virtuálních operátorů nebo statistické údaje o průměrných počtech využitých jednotek jsou ovlivněny vstupními údaji právě této společnosti.
Projekt O2 Family je čistě účelový projekt, který byl již od samého začátku síťovým operátorem O2 vytvořen z jediného a prostého důvodu: Aby společně s dalšími projekty Blesk Mobil a Tesco Mobile síťový operátor ovládal co největší část alternativního mobilního trhu. Což se mu také podařilo a z celkových 7,31% obsadil značnou část svými projekty, které přímo ovládá. Absolutně tedy nerozumíme tomu, jaký je rozdíl mezi společnostmi Blesk Mobil, Tesco Mobile a O2 Family???
Z jakého důvodu Úřad považuje Blesk Mobil jednoznačně jako „značkového přeprodejce“ a O2 Family, který je 100% vlastněn MNO označí jako „majetkově propojeného MVNO“? Má to nějaké logické zdůvodnění? Tedy kromě toho, že funguje silné lobby ze strany síťového operátora ?
Úřad při zpracování analýzy pravděpodobně zapomněl, že právě prostřednictvím společnosti O2 Family (dříve Bonerix), se snažil síťový operátor O2 aktivně bránit mému operátorovi v přenosu stovek čísel do naší sítě KlokanMobil. Téměř 1500 koncových uživatelů také muselo v prosinci 2013 čelit bezprecedentnímu psychickému nátlaku a vyhrožování pracovníků O2 Family nebo přímo síťového operátora O2 a bylo jim sdělováno, že se musí do několika dnů zaregistrovat u společnosti Bonerix (nyní O2 Family), jinak jim bude během víkendu odpojeno číslo…. Úřad opravdu zapomněl, že právě ve spojitosti s událostmi kolem společností O2 Family bylo přímo vedením Úřadu podáno na síťového operátora O2 i trestní oznámení? Opravdu i nadále považuje Úřad za věcně správné, aby označoval tento jasně účelový naprosto všemu se vymykající projekt O2 Family za operátora MVNO?
My s tím zásadně NESOUHLASÍME a zdvořile tímto žádáme Úřad, aby nejen zařadil společnost O2 Family do správné kategorie minimálně „značkových přeprodejců“, ale zároveň považujeme za důležité, aby byly důkladně prošetřeny události z roku 2013, které jsou jasným důkazem, že síťový mobilní operátor O2 využíval agresivní obchodní praktiky, kterými chtěl aktivně bránit v mém podnikání na mobilních trzích.

Tyto připomínky byly zpracovány na základě informací a poznatků získaných na základě pracovních setkání a osobních konzultací se zástupci operátorů Abiotel, Connectica, COOPmobil, FAYN Telecommunications, LamaMobile, Quadruple, KlokanMobil , 3Ton a dalších nezávislých virtuálních operátorů.

I. PŘIPOMÍNKY K JEDNOTLIVÝM ČÁSTEM/USTANOVENÍM NÁVRHU OPATŘENÍ:

Struktura nabídky služeb a jejich ceny (řádky 165 – 293). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Upravit text dle zdůvodnění.

Odůvodnění:

a) U datových balíčků se rozdíl maloobchodních cen mezi MNO a MVNO výrazně prohloubil v období poloviny roku 2017, kdy MNO přišly s výrazným snížením ceny za datové balíčky anebo zvýšením objemů balíčků, včetně balíčků pro předplacené karty. Jako příklad uvádíme novou nabídku datových balíčků k předplaceným kartám u síťového operátora Vodafone. Za balíček 1,2GB + neomezené SMS do vlastní sítě účtuje pouze 199 Kč, za zvětšení o další 1 GB dalších 99 Kč. Konečný spotřebitel předplacených prepaid služeb tedy zaplatí za 1 MB 13,54 haléřů s DPH. Jmenovaný operátor naopak již několik let nevyhověl opakovaným žádostem svých virtuálních operátorů, aby výrazněji snížil velkoobchodní ceny datových balíčků.

Pro srovnání uvádíme cenu, kterou platí virtuální operátor:

- Začátek obchodního tajemství-
• -----------------------------
• -----------------------------
• -----------------------------
• -----------------------------
(text bude dodán Úřadu v písemné podobě)
-Konec obchodního tajemství-

b) Maximální přenosová rychlost není omezena pouze u některých nabídek MVNO v síti T-Mobile, jak uvádí Úřad, ale rychlost mají omezenou všichni majetkově nepropojení MVNO na trhu a někteří MVNO majetkově propojení. Někteří majetkově nepropojení MVNO pak dosud nedokázali s MNO vyjednat přístup k LTE vůbec.

c) Není pravdou, že nabízené FUP u MVNO je podobné jako MNO, jak uvádí úřad. Drtivá většina fungujících majetkově nepropojených MVNO nabízí výrazně nižší FUP. Výjimku tvoří pouze několik subjektů, které neobsluhují více jak několik desítek až stovek uživatelů a je zkreslující tak malý vzorek zařazovat do analýzy. V textu by tedy mělo být uvedeno, že nabízené FUP u drtivé většiny majetkově nepropojených MVNO je výrazně nižší než u MNO

Vymezení maloobchodního trhu (řádky 473 – 476 a řádky 548 – 558). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Přesněji definovat jednotlivé segmenty relevantního trhu (viz Odůvodnění) a znovu zvážit začlenění tarifů bez dat do vymezení trhu.

Odůvodnění:

Podle našeho názoru je rozdělení na segmenty A1, A2 a B1, B2 věcně správné a dostačující, ale pro další analýzu a sběr dat je nutné správné rozdělení jednotlivých typů zákazníků do příslušného segmentu.

Zásadní problém je ve sběru dat přímo od MNO, kteří neumějí nebo nechtějí zařadit jednotlivé zákazníky do správného segmentu. Pro správné posouzení stavu a provádění analýzy je tedy nutné vyžadovat od všech operátorů jasné a přesnější rozdělení na jednotlivé segmenty takto:

• A1,B1 – Rezidentní zákazníci, včetně uživatelů takzvaných zaměstnaneckých tarifů, neveřejných nabídek a všech zákazníků služeb BleskMobil, O2Family, TescoMobil, Kaktus, Oskarta a všech ostatních poskytovatelů, které operátor MNO vlastní z více než 49 %.

• A2, B2 – Podnikatelé a firmy (výhradně však služby hrazené přímo samotnou firmou)

Nemůžeme souhlasit s tím, že projekty vlastněné z více než 49 % jsou považovány za MVNO. Projekty jako BleskMobil, O2Family, TescoMobil, Kaktus, Oskarta a jiné projekty, které přímo ovládají MNO, by měly být v každém případě zařazeny do standardní maloobchodní nabídky operátora MNO pro rezidentní zákazníky, a tudíž do segmentu A1, B1.

V žádném případě nemůžeme souhlasit tím, že jsou nabídky MNO označované jako zaměstnanecké programy, automaticky zařazeny do segmentu A2, B2, tedy do segmentu firem. V případě, že se jedná o zaměstnance, který hradí svoje faktury přímo operátorovi MNO, musí být všechny tyto služby považovány za službu pro rezidentní zákazníky v segmentu A1 resp. B1

Pokud budou i nadále projekty, které jsou ovládány přímo síťovým operátorem, považovány za MVNO nebo pokud budou zaměstnanecké programy považovány za nabídky „pro firmy“ a zařazeny do segmentu A2, B2 povede to k výraznému zkreslení všech statistických údajů a chybným závěrům analýzy.

Podle našeho názoru by měl úřad vyžadovat od všech operátorů MNO i MVNO, aby průběžně poskytovali konkrétní statistické údaje odděleně a s přesnějším rozlišením jednotlivých segmentů.

Dále není ve vymezení zcela jasné, jestli se bude analýza týkat výhradně nabídky s daty a jakým způsobem budou vstupní data analyzována. Data v tabulkách a grafech jsou často v rozporu.
Prezentovaná data (např. v Tab. 1 a 2) se týkají všech aktivních SIM včetně těch, které nezahrnují datové služby. Naopak data v kapitole 5.2 (např. Graf 9) zahrnují zřejmě pouze tarify, jejichž nedílnou součástí jsou datové balíčky.
Balíčky dat je však možné dokoupit i k tarifům původně bez dat, a to často za zvýhodněných podmínek, které tím ovlivňují nabídky datových služeb na trhu.

Maloobchodní ceny pro v podnikatelském a spotřebním segmentu (řádky 486 a dále). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Uváděné ceny neodpovídají údajům AČVO, která registruje podstatně nižší nabídkové ceny pro podnikatelské subjekty a instituce. Proto doporučujeme uváděné údaje aktualizovat. Rovněž by mělo být jasně uvedeno, v kterých případech se jedná o ceny bez DPH a kdy o ceny s DPH.

Odůvodnění:

Běžně nabízený produkt pro podnikající osoby a firmy je neomezené volání za 250 Kč měsíčně nebo tarif bez volných minut za 1 Kč měsíčně a cena 0,30 Kč za minutu. Nabídky pro větší firmy a instituce s větším počtem, než 100 SIM karet, se pohybují od 190 Kč za neomezené volání a tarif bez volných minut a 0,15 Kč za minutu. Všechny nabídky obsahují balíčky až 10 GB dat za 99 Kč a nižší. Čísla uváděná úřadem v grafu v žádném případě nemohou odpovídat realitě.

Vymezení velkoobchodního trhu (řádky 580 – 584). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Doplnit, že MVNE působí jak na straně nabídky, tak na straně poptávky.

Odůvodnění:

Hlavní rolí MVNE na velkoobchodním trhu mobilní originace je agregovat poptávku menších nezávislých MVNO (viz též řádky 663 – 669 Návrhu ČTÚ). Obchodní podmínky nabídky MVNE pro MVNO jsou pak diktovány smlouvou mezi MVNE a síťovým operátorem MNO. Tato smlouva je často výhradní a dle informací AČVO jednání o agregaci více MNO pod jednoho MVNE nebyla úspěšná. Nebylo tak možné vytvořit obchodní tlak na ceny a šíři služeb.

Strukturální překážky, kontrola infrastruktury, nesnadno duplikovatelné (řádky 674 – 676). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Část odstavce počínající slovy „Komerční nabídky na velkoobchodním trhu vytvářejí ...“ vypustit nebo upravit dle odůvodnění.

Odůvodnění:

a) Takzvané komerční velkoobchodní nabídky pro MVNO byly vytvořeny operátory MNO v roce 2013 a až na drobné úpravy zůstaly nezměněny.

b) Až do roku 2017 neměli někteří MVNO přístup k technologii LTE (MVNO v síti Vodafone), v tuto chvíli mají možnost využívat VŠICHNI MVNO u všech síťových MNO pouze LTE s výrazně omezenou rychlostí, někteří MVNO nemají přístup k LTE umožněn dodnes.

c) Informace o majetkově propojených MVNO jsou zavádějící a nepřesné, protože zahrnují MVNO Coop Mobil, který je vlastněn MNO pouze z 30 %. Naopak nejsou uvedeny projekty jako Kaktus nebo Oskarta.

d) Podle našeho názoru lze pro účely analyzování trhu zařadit do kategorie majetkově propojených poskytovatelů také všechny branded reseller operátory, tedy všechny projekty operátora O2 včetně ČEZ mobil, nebo RWE Mobil poskytovaného operátorem T-Mobile.

Přesto, že jsou tyto subjekty branded reseller vykazovány v analýze jako majetkově nezávislé MVNO, není to odpovídající skutečnosti. Ze své podstaty se vždy na poskytování služeb a tvorbě jejich koncových cen výrazně podílí síťový operátor MNO.

Projekty branded reseller MVNO tedy nemohou posílit opravdovou konkurenci na trhu, ale naopak zhoršují postavení všech ostatních nezávislých MVNO, kteří nakupují za zakonzervované velkoobchodní ceny stanovené mateřskými MNO.

Jako příklad lze uvést:

O2 Family
Tato obchodní značka společnosti O2 Czech Republic je přímo ukázkovým příkladem systematického zvýhodňování operátorem a podle našeho názoru by měla být v každém případě zařazena minimálně mezi značkové přeprodejce (branded resellery) a nikoli mezi MVNO.

I označení branded reseller však nebude úplně přesné, protože společnost O2 Family se svým způsobem podnikání zcela odlišuje od všech ostatních značkových přeprodejců. Jedná se o čistě účelový projekt, který se až na výjimky prakticky výhradně stará o zajištění zaměstnaneckých programů.

Koncové maloobchodní ceny pro klienty jsou pak vždy připravené na míru pro každou skupinu zákazníků individuálně. Výsledné nabídky jsou však vždy nápadně výhodnější než nabídky ostatních MVNO.

Příklad tarifu O2 Family:
• Neomezené volání a SMS bez dat 449 Kč
• Neomezené volání a SMS + 3GB 669 Kč

Tento projekt 100% vlastněný operátorem MNO tedy ze své podstaty nemůže být považován za MVNO a zařazení tohoto projektu mezi MVNO výrazně zkresluje konečné výsledné analýzy.

Všechna použitá data a statistické údaje o počtu SIM karet, koncových cenách nebo počtu originovaných jednotek poskytovaných touto společností, budou obsahovat výrazně větší počty originovaných minut a výrazně nižší průměrné ceny za všechny sledované jednotky jako minuty, SMS nebo přenesená data.

Závěr: Pokud by si jakýkoliv opravdu nezávislý MVNO, který nakupuje jednotlivé služby a balíčky na základě komerčně vyjednaných dohod, dovolil poskytovat takové služby a ceny jako O2 Family, došlo by během několika měsíců fungování k tak významným ztrátám, že by musel svoji činnost tento operátor ukončit.

O2 Family je tedy vždy v textu analýzy zcela chybně uváděno jako MVNO. Ve statistických údajích o počtu využitých minut nebo průměrných koncových cen MVNO jsou zahrnuty také údaje těchto společností. Což vzhledem k výše uvedenému logicky vede k tomu, že výsledná čísla a údaje v analýze budou výrazně zkreslená a neukazují správný stav na trhu.

Povinné referenční nabídky přístupu (řádky 712 a dále). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Text přepracovat tak, aby bylo zřejmé, že MNO nesplnili závazek z aukce kmitočtů z let 2013 a 2016 způsobem, který by umožnil zájemcům o poskytování služeb přístup ke službám prostřednictvím této sítě minimálně ve stejném rozsahu a kvalitě, v jakém je úspěšný MNO sám poskytuje svým zákazníkům, přičemž nabídka musí umožňovat stejně efektivnímu operátorovi ziskové podnikání na podřazeném trhu nebo trzích.
Formálně předložené nabídky vytvářejí i po dílčích úpravách vysokou ekonomickou barieru pro nově vstupující subjekty na trh mobilní originace a v praxi proto nebyly nikdy využity. Zejména je nutné uvést, že podmínky velkoobchodní nabídky jsou významnou překážkou spojenou s kontrolou infrastruktury nesnadno duplikovatelné.

Odůvodnění:

Všichni významní MNO nastavili ve svých nabídkách cenové parametry tak, že v rozporu s přijatým závazkem neumožňují jiným poskytovatelům služeb ziskové podnikání. Zatímco průměrná maloobchodní cena přeneseného 1 MB dat uváděná v materiálu ČTÚ je 0,11 Kč až 0,16 Kč (podle způsobu výpočtu), nejnovější referenční velkoobchodní nabídka T-Mobile je 0,196 Kč/MB + jednorázových 24,8 mil. Kč (citováno dle Monitorovací zprávy ČTÚ za srpen 2017). Využití takových nabídek by vedlo k trvalým a prohlubujícím se ztrátám i při nulových provozních nákladech MVNO. Původní referenční nabídky byly ještě méně výhodné. Výsledkem je trvající ekonomická bariéra pro nezávislé MVNO nabízet konkurenceschopné mobilní služby tuzemským uživatelům.
Protisoutěžní charakter veřejných nabídek MNO vynikne, vezmou-li se v úvahu širší souvislosti na předmětném trhu. Po většinu doby zavádění LTE nebyly nezávislým MVNO na základě individuálních smluv sítě 4G zpřístupněny vůbec, nebo s horšími parametry. Současně došlo k omezování technologií 3G, takže MVNO se na poskytování perspektivních služeb nemohli efektivně podílet ani mimo rámec povinných veřejných nabídek. Materiál ČTÚ tyto skutečnosti neuvádí.

Vliv cen za terminaci (řádky 916 – 924 a 944 – 946). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Nahradit dotčený odstavec formulací „ceny za terminaci se na vymezeném velkoobchodním trhu neprojeví“.

Odůvodnění:

Výnosy ani náklady terminace nejsou virtuálním operátorům vůbec přeúčtovávány a jejich pokles tudíž nemá žádný vliv na ekonomiku MVNO. Kromě toho, při symetrickém provozu se ceny za terminaci uplatní jen v případě, že jsou odlišné (např. terminace volání z pevných do mobilních sítí je dražší než v opačném směru, takže síťoví mobilní operátoři vydělávají).

Speciálním případem je nová regulace roamingu, která výrazně zhoršuje bilanci všech mobilních operátorů, zejména u příchozího hlasového roamingu do zemí EU. Poskytovatelé hradí roamingové poplatky zahraničním operátorům, aniž by je účtovali svým zákazníkům. U síťových operátorů je tento negativní dopad kompenzován terminačními poplatky zahraničních operátorů za roaming do ČR, naopak žádný MVNO však tuto možnost pochopitelně nemá a celý příchozí roamingový provoz musí plně zaplatit ze svého rozpočtu.

Podmínky uzavřených komerčních dohod, ceny a replikovatelnost služeb (řádky 961 – 1074). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Text přepracovat tak, aby bylo jednoznačně uvedeno, že podmínky uzavřených komerčních dohod ukazují na jasné tržní selhání, protože obsahují v řadě případů kromě řady omezujících podmínek včetně exklusivity také výrazně vyšší ceny, než jsou katalogové maloobchodní ceny MNO. A dále, že rozdíly ve vyjednaných komerčních dohodách jsou tak malé, že nemotivují MVNO, aby si vybral toho MNO/MVNE, který vyhovuje lépe jeho obchodnímu záměru.

Odůvodnění:

V textu na řádku 968 je formulace, kterou se snažíme rozporovat již dlouhodobě. Situace na trhu je zcela opačná. Úřad uvádí, že „…je velká variabilita předložených smluvních ujednání, respektive typu uzavíraných smluv, které …. motivuje MVNO vybrat si toho MNO/MVNE, který nejlépe vyhovuje jejich obchodnímu záměru…“.

Na základě komunikace se zástupci jednotlivými MVNO a zájemci o provozování MVNO, kteří měli možnost se zúčastnit jednání s MNO/MVNE, uvádíme následující:

Za současného stavu mobilního trhu je podle našich zkušeností velmi složité, ne-li přímo nemožné, začít vyjednávat o sjednání jakékoliv komerční dohody přímo s MNO. Pokud zástupce operátora MNO vůbec umožní nějaké vstupní jednání, požaduje neúměrně vysoké počáteční investice ve formě nákladů na úpravu svých systémů, vysoké finanční zajištění ve formě zálohy, složení vysokých finančních částek na účet a garanci marketingových závazků.

Přestože pak podmínky všech MNO nebo MVNE mohou jevit dojem variability, reálná obchodní situace je značně odlišná. Rozdíly jsou ve výsledku minimální, naopak technické, smluvní a jiné překážky související například s přenosem čísel k jinému MNO nebo MVNE jsou tak velké, že prakticky znemožňují si „vybrat“ jiného poskytovatele.

Ceny a replikovatelnost služeb (řádky 1029 – 1050). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Text přepracovat tak, aby bylo jednoznačně uvedeno, že velkoobchodní ceny pro nezávislé MVNO neumožňují replikovat nejen retenční a firemní nabídky MNO, ale v řadě případů ani katalogové maloobchodní ceny MNO.

Odůvodnění:

AČVO má k dispozici velké množství údajů svědčících o tom, že velkoobchodní ceny nedovolují MVNO efektivně konkurovat nabídkám MNO pro maloobchodní zákazníky.

V případě nabídky neomezeného volání s balíčky dat jsou velkoobchodní ceny až několikanásobně vyšší, než katalogová cena pro běžné koncové zákazníky na prodejnách.

V případě uživatelů s menším objemem volání (do cca 50 jednotek) obsahují velkoobchodní nabídky vysoké měsíční náklady za aktivní SIM a tím zvyšují velkoobchodní cenu na téměř dvojnásobek koncové prodejní ceny spotřebovaných jednotek provozu.

Postačuje uvést, že nákupní ceny MVNO jsou o cca 50 % vyšší, než je průměrné ARPU v ČR (196 Kč až 253 Kč), přestože průměrné objemy provozu na 1 SIM v ČR (je uváděna měsíční spotřeba 118,5 min. volání + 51 SMS + data 700 MB) jsou o desítky procent nad průměrnou spotřebou zákazníků MVNO.

Přitom MNO vykazují EBITDA marže okolo 30 %, zatímco EBITDA marže MVNO se pohybují v blízkosti nuly. Replikovatelnost nabídky mohou MVNE/MVNO dosáhnout pouze u rezidentních zákazníků se spotřebou, která se blíží průměru. Avšak pouze s tím, že rezidentní zákazník nepotřebuje data, protože nákupní velkoobchodní cena za průměrně spotřebovaných 700 MB je několikanásobně vyšší než katalogová cena pro rezidentní zákazníky na prodejnách!

Vzhledem k tomu, že velkoobchodní ceny stagnují (viz řádky 1499 – 1503), zatímco maloobchodní ceny MNO klesají (u dat o 75 % za dobu existence MVNO v ČR – viz řádka 1420), pozice MVNO se dlouhodobě zhoršuje.

Maloobchodní trh (řádky 1147 – 1307). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Text upravit dle odůvodnění:

a) Počty SIM nejsou vhodným ukazatelem pro analýzu trhu, protože nepřihlíží k převážně slabší spotřebě služeb zákazníků MVNO oproti celostátnímu průměru. Velké množství nových i stávajících MVNO navíc využívá prodejní taktiku, kdy nabízí takzvané předaktivované SIM. Tyto SIM karty pak zvyšují ve statistikách výrazně počty nových aktivací a celkový počet SIM na trhu. Neukazují však v žádném případě opravdový a pravdivý stav na mobilním trhu.

b) Tržní síla a vyjednávací pozice operátorů se odvozuje od celkových objemů služeb v hmotném a finančním vyjádření. Bude-li v tomto smyslu analýza doplněna, ukáže se ještě lépe, že za stávajících podmínek je konkurenční působení MVNO na maloobchodním trhu nedostatečné.

c) Výsledná data výrazně zkresluje chybné zařazení do jednotlivých segmentů tak, jak upozorňujeme v připomínce č.2 (rozdělení do segmentů A1, B1, A2, B2). Zejména nabídky O2 Family podle našeho názoru nemohou být zařazeny do kategorie MVNO, protože významná část uživatelů jsou zaměstnanci podniků, kteří mají zcela odlišné cenové podmínky než koncoví zákazníci nezávislých MVNO. Zařazením tohoto subjektu mezi MVNO výrazně zkreslí veškerá statistická data v analýze. Aktivity O2 Family jsou naopak jedním z důkazů o selhání trhu, protože tímto účelově postaveným projektem ve své podstatě MNO vytlačuje ostatní MVNO z trhu.

d) Sporné je i zařazení MVNO, kteří mají s MNO smlouvu typu branded reseller. Například ČEZ Mobil a TESCO Mobil jsou sice označeni jako majetkově nezávislí MVNO, ale všechny koncové ceny těchto MVNO jsou určovány hlavním poskytovatelem služby, kterým je mateřský MNO O2 Czech Republic.

e) AČVO má k dispozici údaje, které svědčí o vyšších tržních podílech MVNO ve srovnatelných zemích. Například studie renomované firmy McKinsey z června 2014 uvádí obchodní podíly MVNO ve vyspělých evropských zemích v rozmezí 11 – 41 %, takže předpoklad o trvale nízkých obchodních podílech MVNO ve vyspělých zemích je přinejmenším sporný.

f) Situace v segmentech A1 a A2 (řádky 1234 – 1249) je popsána bez zahrnutí alternativních operátorů a o jejich tržním postavení nic nevypovídá. Nevyvrací tudíž ani názor AČVO, že na spotřebitelském trhu je podíl nezávislých MVNO nepatrný a na firemním trhu alternativní operátoři prakticky nepůsobí.

Velkoobchodní trh (řádky 1308 – 1316). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Považujeme za zásadní doplnit, že slibný rozvoj podnikání MVNO a MVNE v období od poloviny roku 2013 do počátku roku 2015 byl přerušen v důsledku změn regulačního prostředí na českém trhu.

Odůvodnění:

Z Grafu 22 je na první pohled patrné, že rozvoj velkoobchodního trhu probíhal ve dvou fázích. Za tři pololetí od poloviny roku 2013 do konce roku 2014 přibylo virtuálním operátorům více než 800 tis. SIM (a tempo růstu se zvyšovalo), v období dalších čtyř pololetí se počet velkoobchodně prodaných SIM zvýšil jen o cca 150 tis. SIM (a přírůstky se snižují). Stejný obraz poskytuje i bilance počtu MVNO v Grafu 41. Tato skutečnost je v materiálu ČTÚ opomenuta.

Rozvojová fáze velkoobchodního trhu souvisela s oznámením ČTÚ o zahájení analýzy RT8 dne 21. 12. 2012. Tento krok byl ze strany ČTÚ zcela zásadní pro vstup prvních MVNO na trh. Naopak ihned po vydání OOP/1/4.2015-2 dne 1. 4. 2015, kterým se analýza RT8 rušila, začali síťoví operátoři MNO okamžitě měnit svoje chování a začali blokovat jakékoliv návrhy a žádosti MVNO na úpravu smluvních velkoobchodních podmínek u již sjednaných komerčních dohod.

To je jasným důkazem, že trvalá pozornost regulátora na relevantním trhu mobilní originace je nezbytná a podle našeho názoru je zavedení regulačních opatření jediná možná cesta k nápravě.

Závěr k vývoji cen (řádky 1511 – 1521). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Do závěru doplnit, že stagnace velkoobchodních cen při poklesu maloobchodních cen u MNO je projevem stlačování marží, které u SMS a datových služeb dosáhlo stavu záporných marží u legálně fungujících MVNO, zatímco u branded resellerů, majetkově propojených operátorů a přeprodejců firemních tarifů (z rámcových smluv)k tomu nedochází. To není znakem fungujícího konkurenčního prostředí. Dále doplnit, že MVNO se nemohou účastnit obchodní soutěže na segmentu firemních zákazníků a jejich vliv tudíž nelze posoudit.

Odůvodnění:

Nezávislí MVNO přebírají část činností od MNO, které zahrnují mimo jiné marketing a prodej služeb, péči o zákazníky, administraci a výběr plateb, vyřizování reklamací či vymáhání pohledávek, a tudíž i související podíl provozních nákladů.

Proto je pro MNO velkoprodej výhodnější a to by mělo být promítnuto do cen. Ve skutečnosti je velkoobchodní cena vyšší o 16 % u SMS a dokonce o 69 % u dat! To je typický případ nedovolené praktiky stlačování marží („margin squeeze“). U datových služeb k tomu přispívá obtížná dostupnost velkých (nebo neomezených) datových balíčků pro MVNO. AČVO na tyto praktiky Úřad opakovaně upozorňovala.

V nedávné době proběhlo několik jednání o možnosti převzetí zákaznického portfolia některých firem, které nabízí zaměstnanecké programy některým z řádně registrovaných MVNO působícími na trhu. Přitom se ukázalo, že velkoobchodní ceny MVNO jsou vyšší než ceny pro menší firmy a podnikatele. Cenová nerovnováha tak poškozuje nejen podnikání MVNO, ale působí i strukturální problémy na mobilním trhu.
Znovu opakujeme, že rozdíl ceny pro podnikatele a rezidentní zákazníky je výrazně vyšší než uvádí předložené údaje od MNO.

Závěr k vývoji trhu (řádky 1572 – 1575). Návrh na doplnění, změnu, zrušení nebo nahrazení textu ustanovení návrhu opatření:

Text nahradit větou „Na základě dosavadních zkušeností s působením MVNO na trhu mobilní originace Úřad konstatuje, že kritérium chování trhu hovoří ve prospěch předpokladu, že překážky vstupu budou v případě neuplatnění regulace stále přetrvávat“.

Odůvodnění:

Jak AČVO uvádí podrobněji výše, neakceptovatelnost veřejné velkoobchodní nabídky, ani zhoršující se možnost replikovat nabídky MNO, ani stagnace tržních podílů MVNE/MVNO nevytvářejí předpoklady, že překážky vstupu na trh se budou snižovat.

II. STANOVISKA A NÁZORY K NÁVRHU OPATŘENÍ:

AČVO si velmi váží rozhodnutí ČTÚ revidovat OOP/1/4.2015-2 dne 1. 4. 2015 na základě upřesněné definice relevantního trhu mobilní originace. Jde zejména o rychle se rozvíjející oblast datových služeb, kam nezávislí virtuální operátoři vstupují se zpožděním způsobeným odrazujícími podmínkami velkých síťových operátorů. Je zřejmé, že bez regulačního zásahu Úřadu nedojde k nápravě.

Při diskuzích k nedávno projednávané novele Zákona o elektronických komunikacích bylo často zmiňováno, že k dalšímu snižování spotřebitelských cen mobilních služeb může dojít posílením tržního postavení nezávislých MVNO.

Členové naší asociace jsou připraveni tuto roli naplňovat, pokud budou mít adekvátní velkoobchodní přístup ke službám z hlediska technických parametrů i nákupních cen. Jejich vyjednávací síla však není k dosažení rovnováhy mezi maloobchodními a velkoobchodními nabídkami postačující.

Členové asociace jsou připraveni konstruktivně spolupracovat při dopracování regulačního rámce na trhu mobilní originace ve prospěch posílení konkurence a tím i všech uživatelů mobilních služeb.

Společnost 3ton s.r.o. je velice rada, že muže podpořit uvažovanou regulaci mobilního trhu č. 8 a vyjádřit svoji podporu návrhům kolegů zejména Asociace Českých Virtuálních Operátorů, Společností Český bezdrát a KlokanMobil.
Společnost 3ton s.r.o. má zájem působit na trhu telekomunikačních služeb způsobem, který ji zajistí rovné podmínky na trhu tak, aby své služby mohla nabízet zákazníkům za ceny, které budou konkurence schopné.
Pro úplnost zdůrazňujeme, že existují-li právní podmínky pro výkon telekomunikačních služeb prostřednictvím virtuálních operátorů, musí existovat i právní povinnosti vyplývající přímo ze zákona k tomu, aby virtuální operátor nebyl diskriminován operátorem při výkonu svého podnikání tak, aby se virtuálním operátorem poskytovaná služba koncovým zákazníkům stala na trhu nekonkurenceschopná.

Vážíme si rozhodnutí ČTÚ revidovat OOP/1/4.2015-2 ze dne 1. 4. 2015 na základě upřesněné definice relevantního trhu mobilní originace. Souhlasíme se závěrem Českého telekomunikačního úřadu (Úřadu), že velkoobchodní trh přístupu k mobilním službám je trhem vhodným pro ex. ante regulaci uplatňovanou Úřadem, a proto Úřad navrhuje tento trh zařadit do seznamu relevantních trhů, který vydává OOP dle § 52 Zákona o elektronických komunikacích.

Avšak stav velkoobchodního trhu přístupu k mobilním komunikacím považujeme za výrazně horší, než Návrh uvádí. Proto považujeme nutné Návrh revidovat a závěry upravit skutečným podmínkám trhu.

FAYN Telecommunications s.r.o. (FAYN) se zcela ztotožňuje s Připomínkami a Stanovisky Asociace Českých Virtuálních Operátorů (AČVO). Jednoznačně podporujeme, aby znění těchto Připomínek bylo důkladně zpracováno, a jsme ochotni přispět patřičnými dalšími podklady a důkazy.

Současně Připomínky a Stanoviska AČVO potvrzují závěry, propočty a důkazy společnosti FAYN, s názvem "Podnět k ČTÚ od FAYN Telecommunications – MVNO trh 2013-2017", které byly Úřadu doručeny v režimu důvěrné dne 7. 3. 2017. Navrhujeme, aby k nim bylo přihlédnuto jako ke stále platným, přičemž je možné z naší strany tento dokument ještě doplnit.

Osobně za hlavní důkaz nezdravého trhu mobilních služeb považuji propastné rozdíly mezi jednotlivými cenovými nabídkami. Neomezené volání lze pořídit už od 27 Kč/měsíc. Ale jen pro někoho. Je to neuvěřitelné, ale MNO na velké části svých zákazníků díky tvrdému konkurenčnímu boji prodělávají. O to větší zisky si pak musí zajistit na části trhu bez zdravé konkurence. Je to sice nepřímý důkaz, je ale velmi přesvědčivý, proto věřím že si své místo v analýze zaslouží.
Příklad podnákladových cen na trhu:

https://it.muni.cz/media/3000506/vodafone_mu.pdf

Výtah z odkazu výše, jelikož původní pdf soubor může na žádost mobilního operátora zmizet:

Vodafone - ceny služeb v rámcové smlouvě Masarykova univerzita v Brně

Ceny bez DPH.
Poplatek za SIM kartu/měsíc 0,1 Kč/kus
Všechny mobilní i pevné sítě v ČR 0,18 Kč/minuta
Odchozí SMS 0,1 kus

Balíčky: 1 GB 35 Kč, 3 GB 75 Kč, 10 GB 100 Kč, 20 GB 110 Kč, neomezený 150 Kč

Předpokládám, že tyto ceny jsou podnákladové. Jinými slovy, kdyby podobné ceny měli všichni, MNO zkrachují. Tedy část zákazníků volá podnákladově, část předraženě, což ukazuje na nezdravé poměry na trhu.

Neveřejný ceník pro MVNO obsahuje cca pětinásobně vyšší ceny při srovnatelném množství SIM a obratu.

Kdyby trh fungoval zdravě, rozdíl by nebyl tak propastný. Nebo snad existují nějaké racionální důvody podobných rozdílů?

Rozdělení do kategorií domácnost/firemní zákazníky:

Podle mého názoru neexistuje způsob jak určit počet zákazníků a obrat u kategorií A1/B1 (domácnosti) a A2/B2 (firemní zákazníci).
Jelikož v kategorii firemní zákazníci panují často i podnákladové ceny, velká část služeb prodaných původně firemním zákazníkům je ve skutečnosti využívána domácnostmi. A tohle procento není známo ani vlastním MNO a jen stěží lze odhadnout. Viz různé zaměstnanecké benefity a tarify, nebo situace, kdy jeden zaměstnanec má nárok až na pět SIMkaret s velmi výhodným voláním. Lze předpokládat, že velká část firemních zákazníků podobné využití svých SIM před svým MNO tají. Ten pak nemůže mít přehled a ČTÚ poskytuje nepravdivé informace. ČTÚ by tak ve své analýze měl konstatovat, že tohle analyzovat nelze, protože tyto údaje nezná a neumí zjistit nebo přesně zveřejnit metodiky kvalifikovaných odhadů.

OpID a možná změna domovského operátora:

Také bych chtěl poznamenat, že MVNO v podstatě nemůže změnit svoji domovskou síť. Kromě technickým komplikací by to vyžadovalo výměnu všech SIM a hlavně nutnost znovu platit poplatek za portaci každého jednotlivého čísla. Samotná portace takového množství SIM by dle našich zkušeností s portacemitaké neproběhla bez potíží. Nemožnost přechodu MVNO mezi sítěmi podstatným způsobem snižuje konkurenční tlak a MVNO se stává rukojmím svého domovského operátora.

Nesouhlasím s tím, že nemá smysl používání OpId pro MVNO. Píšete, že OpId slouží hlavně ke směrování hovorů. OpID má ale hlavní smysl při přenášení čísel, protože pokud by neexistovala možnost portace čísel, bylo by možné hovory směrovat výhradně podle předčíslí a OpID by vůbec nebylo nutné používat.
Např. všechny odchozí hovory z našich SIM tranzitují přes naši ústřednu, tedy OpID by se k tomuto velmi hodilo. Stejně tak bychom rádi tranzitovali i všechny příchozí hovory. Což nám není umožněno. Mohli bychom tak např. řešit možné přesměrování hovorů, nahrávání hovorů, příchozí hovory v roamingu (možnost využívání jiné SIM pro provoz v roamingu), hlasovou schránku a další podobné služby přímo u nás a nespoléhat se na ne zrovna dobré řešení domovského operátora. Výrazně by se také usnadnila případná změna domovského operátora. Při portaci čísel by měli MVNO rovnocennější postavení a nemuseli tak dotovat uměle navýšené poplatky za portace MNO operátorů. V budoucnu, kdy nejspíš fyzické SIMkarty přestanou existovat, možnosti při využití vlastního OpID nadále porostou. Věřím že lepší než regulace je zajistit takové podmínky a technické prostředky, aby trh fungoval sám dobře i bez regulace.

Asociace operátorů digitální telefonie, z.s.p.o. (dále AODT) se v zásadě ztotožňuje se závěrem Českého telekomunikačního úřadu (ř. 1877 a násl. návrhu), že: „Na základě vyhodnocení testu tři kritérií nalezl Úřad bariéry vstupu na trh, shledal, že na maloobchodním i velkoobchodním trhu neprobíhá efektivní hospodářská soutěž zejména na segmentu rezidentních zákazníků a že právo hospodářské soutěže není dostatečné pro odstranění nalezených problémů. Úřad proto dospěl k závěru, že velkoobchodní trh přístupu k mobilním službám je trhem vhodným pro ex ante regulaci uplatňovanou Úřadem, a proto Úřad navrhuje tento trh zařadit do seznamu relevantních trhů, který vydává opatřením obecné povahy v souladu s ustanovením § 52 Zákona.“

AODT má však přesto k testu dílčí výhrady, a to zejména k následujícímu:

1.1. U vymezení trhu (ř. 477 a násl.) se jeví nejasné zařazení tzv. „zaměstnaneckých tarifů“, které jsou fakticky neveřejnou nabídkou pro osobní užívání spotřebitelů - rezidenčních zákazníků, sprostředkovanou (či přeprodávanou) korporátním zaměstnavatelem, či jinou, zpravidla právnickou, osobou. Tyto služby, poskytované spotřebitelům, jsou ve zřejmém konkurenčním vzahu ke službám poskytovaným MVNO v segmentu A1, ač jsou pravděpodobně ČTÚ zahrnovány do segmentu A2.

1.2. AODT má důvodné obavy, že nezařazení segmentů A2 a B2 do regulovaného trhu zakonzervuje stav, kdy MVNO nejsou ve většině případů schopni konkurovat svými nabídkami pro podnikající subjekty nabídkám MNO, neboť výše koncových cen zejména tzv. „vysoutěžených“ jsou pod úrovní velkoobchodních cen pro MVNO (což je zřejmé i u tzv. zaměstnaneckých tarifů).

2. K cenám a replikovatelnosti (ř. 1029 a násl.), konkrétně pak ke stanovisku ČTÚ ( ř. 1040 a násl.) „Na trhu pak již delší dobu existují jak maloobchodní služby virtuálních operátorů s neomezeným voláním do všech sítí, tak služby s vysokými datovými limity poskytovanými přes sítě LTE.“ AODT poznamenává, že možnost vyjednat s MNO na velkoobcodní úrovni pro MVNO neomezené volání do všech sítí NEBO vysoké datové limity nezmená, že lze vyjednat takové podmínky, aby byl MVNO schopen konkurovat nabídce MNO u obou služeb poskytovaných SOUČASNĚ (za ekonomicky únosných podmínek).

Ke kritériu č. 2 (ř. 1128 a násl.)

3.1. AODT má za to, že počty SIM nejsou optimálním a jednoznačným indikátorem struktury trhu, protože MVNO jsou cenovou politikou MNO vytlačováni do segmentů trhu s nižší spotřebou, jakož i nižší ARPU (a někdy s vyšší náročností obsluhy klientů) a na pokrokových službách (LTE, neomezené volání) participují jen v omezené míře. Stejný počet SIM tedy zpravidla znamená jiný ekonomický přínos pro MNO a jiný, výrazně nižší, pro MVNO. Obecně by si segmentace trhu zasloužila podrobnější členění a analýzu odlišňostí. Je velký rozdíl mezi pouhým obchodním odddělením části služeb MNO, prodávaných pod jiným „brandem“, službami MVNO velkých korporací, které sice „ziskem nepohrdnou“, ale primárně jsou pro ně služby elektronických komunikací marketingový nástroj, a „nezávislými“ MVNO, pro které jsou služby elektronických komunikací hlavní činností.

3.2. AODT upozorňuje na zřejmou korelaci rozvoje velkoobchodního trhu (např. Graf 22 a dále), kdy tento trh prošel zřetelnou fází rozvoje mezi r. 2013 a počátkem r. 2015 a následnou fází stagnace, která trvá. Tato data nápadně korelují s datem oznámení o zahájení analýzy Trhu č. 8 ze dne 21.12.2012 a vydáním OOP/1/04.2015-2 z 1.4.2015, kterým se Trh č.8 ruší! Jinak řečeno, již samotné "nebezpečí" regulace mělo patrně příznivý vliv na rozvoj velkoobchodního trhu. (Tento průběh patrně ČTÚ nezaznamenal, nebo pominul.)

3.3. K mezinárodnímu srovnání má AODT připomínku k jeho vypovídací schopnosti, neboť k MVNO jsou přiřazeny i prodeje služeb MNO pod jiným “brandem“ (ochrannou známkou) a různé přeprodeje.

Asociace operátorů digitální telefonie, z.s.p.o.
Ing. Roman Vithous, výkonný ředitel