Předsednictví v Radě EU

Každý stát, ještě než zaujme post předsedající země v Radě EU, představuje Evropskému parlamentu svůj program, ve kterém vytyčí cíle pro šest měsíců svého působení v čele Rady EU. Tento postup byl zakotven v roce 1983 ve Slavnostní deklaraci o Evropské unii. Od ledna 2007 jsou předsednické země sdruženy do takzvaných trií předsednictví, které během svého rok a půl trvajícího mandátu tvoří předsednický tým (každá ze zemí je v čele Rady EU šest měsíců). Země tria mají od roku 2007 povinnost vedle svého šestiměsíčního programu předložit Evropskému parlamentu také program osmnáctiměsíční, který odráží cíle všech tří spolupracujících států a je v platnosti po celou dobu předsednictví těchto zemí. První osmnáctiměsíční program vytvořily na období leden 2007 – červen 2008 Německo, Portugalsko a Slovinsko. V červnu 2008 byl představen program tria Francie, Česká republika a Švédsko. Instituce předsednictví v Radě EU získává při vstupu v platnost Lisabonské smlouvy svoji novou podobu. Největší inovací je určitá obměna šestiměsíčního rotačního principu předsednictví. Předsednická země bude i nadále odpovědná za řízení vnitřního fungování Unie, ovšem navenek budou EU zastupovat nově jmenovaní představitelé. Jedná se o předsedu Evropské rady zvoleného jejími členy na období 30 měsíců s možností jednoho prodloužení. Předseda Evropské rady by od předsednického státu převzal funkci organizace práce Evropské rady a reprezentace Unie navenek. Podobně Radě pro vnější vztahy by předsedal Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Česká republika převzala funkci předsednictví v Radě EU po Francii dne 1. ledna 2009 a předala ji k 1. červenci 2009 Švédsku.

V ČR koordinovala přípravu předsednictví sekce Úřadu vlády pod vedením místopředsedy vlády pro evropské záležitosti.

Touto sekcí byla připravena internetová stránka www.eu2009.cz, jejíž částečné spuštění bylo provedeno k 1. 12. 2008.

Oficiální priority a program českého předsednictví v Radě EU byly představeny dne 6. ledna 2009 předsedou vlády České republiky Mirkem Topolánkem a místopředsedou vlády pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou.
Český telekomunikační úřad se podílel na řešení úkolů vyplývajících z priorit předsednictví pro telekomunikace.

Dne 28. května pořádal ČTÚ v Praze Generální shromáždění IRG (Skupina nezávislých regulátorů). Projednány byly interní otázky IRG, zejména pak o stavu IRG jako právního subjektu. ČTÚ se spolu s regulačním úřadem Nizozemska – OPTA stal novým členem IRG. Bezprostředně poté proběhlo ve dnech 28. a 29. května 2009 plenární zasedání ERG, jehož se zúčastnili nejvyšší představitelé národních regulačních orgánů členských států EU a zástupci Evropské komise (DG INFSO a DG Competition).

Ve dnech 22. až 23. června 2009 se v Praze uskutečnilo zasedání zástupců Stálých zastoupení členských států EU pro oblast elektronických komunikací a informační společnost.

Dne 30. června 2009 skončilo předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. V oblasti elektronických komunikací byly výsledky dosažené českým předsednictvím hodnoceny velmi kladně. Pod taktovkou českého předsednictví došlo v oblasti elektronických komunikací k řadě dohod o konečné podobě mnoha právních aktů, i když řada z nich byla formálně schválena až v průběhu následujícího půlročního předsednictví Švédska. Podařilo se úspěšně dojednat přijetí dvou právních předpisů již v prvním čtení. Jedním z těchto předpisů je nařízení o mezinárodním roamingu. Regulace mezinárodního roamingu se tak prodlužuje až do roku 2012. Druhým z předpisů, které nemusely být projednány ve 2. čtení, byla tzv. GSM směrnice, kterou je novelizována směrnice č. 87/372/EHS (směrnice o kmitočtových pásmech vyhrazených pro koordinované zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství). Novela umožní využívat pásmo původně určené jen pro GSM také pro další technologie. To odstraní zbytečnou právní bariéru a napomůže zejména rozvoji služeb vysokorychlostních datových přenosů.
Dále se českému předsednictví podařilo předjednat většinu legislativních aktů k revidovanému předpisovému rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, který byl posléze za švédského předsednictví kompletně schválen dne 25. 11. 2009. Předpisový rámec obsahuje Směrnici o lepší regulaci, tj. novelu směrnic 2002/21/ES (rámcové směrnice), 2002/19/ES (přístupové směrnice) a 2002/20/ES (autorizační směrnice), Směrnici o právech občanů měnící směrnici 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) a Směrnici 2002/58/ES (o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí) a nově také Nařízení o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu. Hlavním důvodem pro tuto změnu byla potřeba posílit spolupráci evropských regulačních úřadů a tím podpořit jednotný trh elektronických komunikací. Podle Komise jeho rozvoji brání nekonzistentní regulační přístupy jednotlivých regulátorů, rozdílné kompetence, stupně nezávislosti a nedostatek finančních a lidských zdrojů.

Po Švédsku převzalo od 1. ledna 2010 Španělsko rotující předsednictví v Radě Evropské unie. V oblasti elektronických komunikací se španělské předsednictví soustředilo na transpozici a implementaci předpisů nového regulačního rámce, který byl přijat v prosinci 2009, především na harmonizaci přístupů k regulaci a k odstranění rozdílů v podmínkách pro podnikání v odvětví elektronických komunikací v jednotlivých členských státech.

Harmonogram rotace předsednictví do roku 2020 je stanoven přílohou Rozhodnutí Rady ze dne 1. ledna 2007 o pořadí pro výkon předsednictví Rady (2007/5/ES, Euratom). V druhé polovině roku 2010 následovalo předsednictví Belgie, v prvním pololetí roku 2011 to bylo Maďarsko a nyní v druhém pololetí roku 2011 je předsednickou zemí Polsko.

Prioritami pro druhou polovinu roku 2011 jsou hospodářský růst, zvýšení bezpečnosti v Evropě a těsnější vztahy s východními a jižními sousedy EU.

Polsko přebírá předsednictví v situaci, kdy vládne nejistota v souvislosti s nerovnoměrným oživením hospodářství, s dluhovou krizí v Řecku a s politickou nestabilitou v severní Africe.

Mezi priority polského předsednictví (en) v příštích šesti měsících patří větší koordinace zemí EU na podporu oživení ekonomiky a vzniku pracovních míst.

Polsko podporuje návrhy aktu o jednotném trhu, který usnadní podnikům se usazovat v jiných členských zemí EU a podnikat tam. Akt umožní i rychlejší rozvoj přeshraničních digitálních služeb a nakupování na internetu.

Dalším důležitým faktorem je stabilita veřejných financí. Polsko bude sledovat, jak členské státy plní cíle, které si ohledně snižování rozpočtových deficitů daly v první polovině roku.

Během polského předsednictví zahájí členské státy jednání o návrzích rozpočtu EU na období 2014–2020 (de; en; fr). Polsko bude mezi vedoucími představiteli členských států prosazovat, aby se finanční prostředky EU zaměřily na podporu růstu (např. formou investic do klíčové infrastruktury a vzdělávání rozvíjejícího u lidí dovednosti, které jsou prakticky využitelné na pracovním trhu).

Na programu jednání budou také návrhy přísnější regulace finančních trhů, s jejíž pomocí by se mělo předejít další hospodářské krizi.

Pro další podstatné informace o předsednictví v Radě EU i další aktuality o EU je též k dispozici webová stránka Euroskop.