Práva a povinnosti uživatelů poštovních služeb

Informace o změně právní úpravy

Dne 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 221/2012, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon o poštovních službách“).

Touto novelou zákona o poštovních službách došlo k poměrně zásadním změnám na trhu poštovních služeb a v kompetencích Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „Úřad“), který je regulačním orgánem v této oblasti. Nejdůležitější změnou z pohledu možného rozvoje konkurenčního prostředí bylo zrušení monopolu na poskytování poštovních služeb spočívajících v dodání poštovních zásilek obsahujících písemnosti, jestliže byla hmotnost poštovní zásilky nižší než 50 g a současně cena nižší než 18 Kč. Tímto krokem byla fakticky dokončena liberalizace trhu poštovních služeb v souladu s požadavky tzv. třetí poštovní směrnice.

Stále se však částečný monopol vztahuje na dodání peněžní částky poukázané poštovním poukazem. Podle § 20 zákona o poštovních službách může provozovat službu dodání peněžní částky poštovním poukazem pouze držitel poštovní licence.

1. Oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb

Poštovní služby spočívající v dodávání poštovních zásilek mohou poskytovat bez jakéhokoliv omezení za splnění zákonných podmínek všichni zájemci (viz podmínky pro podnikání). V případě, že této možnosti využije více subjektů, mohou si uživatelé vybrat mezi různými provozovateli. Obecně platí, že rozvoj konkurence by měl vést do budoucna ke zvýšení kvality poskytovaných služeb a k lepším podmínkám pro uživatele služeb.

Provozování poštovních služeb, které bylo do 31. 12. 2012 tzv. živností volnou, podléhá od 1. 1. 2013 oznamovací povinnosti u Úřadu. Povinnost oznámit Úřadu podnikání v oblasti poštovních služeb mají nejenom subjekty, jež zahajují svou podnikatelskou činnost v oblasti poštovních služeb nově, ale i podnikatelské subjekty, jež poskytovaly nebo zajišťovaly poštovní služby na základě živnostenského oprávnění podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů před 1. 1. 2013 a vykonávají tuto činnost i nadále. Oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb se provádí prostřednictvím formuláře za podmínek blíže popsaných v podmínkách pro podnikání.

Subjektům, jež poskytovaly nebo zajišťovaly poštovní služby podle dříve platných ustanovení živnostenského zákona, a které nevyužily přechodného období do 30. dubna 2013 k oznámení poskytování nebo zajišťování poštovních služeb Úřadu, jejich oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb zaniklo.

Úřad vede v elektronické podobě evidenci provozovatelů, ve které je možné vyhledávat jednotlivé provozovatele podle druhu a územního rozsahu poskytovaných služeb a která je dostupná na internetových stránkách Úřadu.

2. Základní služby a jejich zajištění

Zájmem státu a Úřadu je zajistit dostupnost základních služeb. Základními službami se rozumí nejdůležitější poštovní a zahraniční poštovní služby, které jsou pro veřejnost nezbytné (obyčejné zásilky a balíky, doporučené zásilky, cenné zásilky, poštovní poukázky). Bližší určení základních služeb vyplývá z ustanovení § 3 zákona o poštovních službách, které rovněž stanovuje, že základní služby musí být poskytovány trvale na celém území České republiky, ve stanovené kvalitě, která je v souladu s potřebami veřejnosti, a za dostupné ceny. Základní služby musí umožnit každý pracovní den nejméně jedno poštovní podání a dále alespoň jedno dodání na adresu každé fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou případů, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.

Prováděcím předpisem k § 3 zákona o poštovních službách je vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování (dále jen „vyhláška“). Tato vyhláška popisuje podrobně technickou specifikaci jednotlivých základních služeb, způsob jejich zajištění, minimální požadavky na dostupnost pošt a poštovních schránek a informace, které mají být uživatelům poštovních služeb dostupné, a to ať již na vyžádání, nebo formou vyvěšení u pošty nebo na internetových stránkách provozovatele.

Vyhláška stanovuje pouze minimální požadavky na základní služby a jejich dostupnost. Smyslem vyhlášky není jakkoliv omezovat provozovatele v poskytování služeb nad rámec povinností daných zákonem o poštovních službách.

Dne 24. 7. 2015 nabylo platnosti nařízení vlády č. 178/2015 Sb., o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb, které je účinné od 1. 1. 2016. Toto nařízení stanoví, že minimální počet provozoven držitele poštovní licence pro zajištění a poskytování základních služeb činí 3 200.

Pro zajištění cenové dostupnosti základních služeb je Úřad podle zákona o poštovních službách nově oprávněn ceny základních služeb regulovat.

3. Práva a povinnosti uživatelů poštovních služeb,
     ochrana spotřebitele

Provozovatelé jsou povinni zpřístupnit poštovní podmínky, čímž nabízí každému uzavření poštovní smlouvy v souladu s obsahem těchto poštovních podmínek. Poštovní služby jsou poskytovány na základě uzavření poštovní smlouvy mezi odesílatelem a provozovatelem. Vztahy mezi odesílatelem, adresátem a provozovatelem poštovních služeb, tedy jejich vzájemná práva a povinnosti jsou upraveny (kromě ustanovení zákona o poštovních službách) touto smlouvou, obsahem smlouvy je i ta část poštovních podmínek týkající se poštovní služby, kterou si odesílatel z nabízených možností vybral.

Úřad je oprávněn v případě rozporu poštovních podmínek se zákonem o poštovních službách nebo zákonem obsahujícím pravidla ochrany spotřebitele, a to z důvodu nekalých obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele, vyzvat provozovatele ke změně poštovních podmínek. V případě, že nedojde k nápravě ve stanovené lhůtě, zahájí Úřad řízení o správním deliktu.

Do 31. prosince 2012 mohl Úřad ke sporům týkajícím se poskytování poštovních služeb pouze zaujímat stanovisko, které ale nebylo právně vymahatelné. Od 1. 1. 2013 mohou uživatelé poštovních služeb uplatnit u Úřadu návrh na prověření výsledků reklamačního řízení, provedeného provozovatelem poštovních služeb.

Aby se Úřad mohl návrhem na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace zabývat, je zapotřebí dodržet podmínky popsané v § 6a zákona o poštovních službách. Tento návrh musí být u Úřadu podán nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení, přičemž podání návrhu podléhá správnímu poplatku ve výši 100,- Kč.

4. Práva a povinnosti provozovatelů poštovních služeb

Informační povinnost provozovatele poštovních služeb

Úřad je povinen zajistit sběr a zveřejnění statistických dat o trhu poštovních služeb. K tomuto účelu je zapotřebí spolupráce provozovatelů poštovních služeb. Informační povinnosti provozovatelů jsou dány § 32a zákona o poštovních službách. Písemnou žádost o poskytování informací Úřadu obdrží provozovatel poštovních služeb po vydání osvědčení o oznámení provozování poštovních služeb.

Pro snazší komunikaci s Úřadem byla vytvořena internetová aplikace pro elektronický sběr dat. Tato aplikace je přístupná prostřednictvím následujícího odkazu: https://monitoringtrhu.ctu.cz/. Přístup do této aplikace je umožněn pouze registrovaným uživatelům (provozovatelům poštovních služeb), přičemž přístup je aktivován po zaslání žádosti o zpřístupnění aplikace.

Úřad v žádosti o informace vždy uvádí účel, pro který dané údaje či podklady vyžaduje, přičemž nesmí vyžadovat více informací, než jsou přiměřené účelu, pro který jsou získávány. Provozovatelé jsou povinni poskytovat i chráněné informace, údaje či podklady, jako jsou osobní údaje, nebo informace, jež jsou předmětem obchodního tajemství. Úřad má povinnost získané informace chránit před zneužitím třetí osobou.

Čisté náklady, evidence výnosů a příjmů

Zákon o poštovních službách stanovuje Úřadu povinnost zajistit, prostřednictvím určeného provozovatele poštovních služeb, minimální rozsah základních služeb tak, aby byly dostupné na celém území České republiky za dostupnou cenu. Jedná se o tzv. poštovní povinnost, jež je popsána v § 21 odst. 1 zákona o poštovních službách. Tato povinnost je uložena držiteli poštovní licence, kterým je na základě přechodných ustanovení zákona č. 221/2012 Sb. do konce roku 2017 Česká pošta, s.p.

Vzhledem k tomu, že při plnění poštovní povinnosti mohou vzniknout tzv. čisté náklady, stanoví zákon o poštovních službách mechanismus chránící držitele poštovní licence před nespravedlivou zátěží.

Způsob stanovení a financování čistých nákladů je uveden v § 34b a 34c zákona o poštovních službách.

V případě, že by čisté náklady na poskytování základních služeb vznikly a současně by představovaly pro držitele poštovní licence nespravedlivou zátěž (kritérium určení nespravedlivé zátěže je stanoveno zákonem o poštovních službách v § 34c), vznikl by mu nárok na jejich úhradu. Postup Úřadu při výpočtu čistých nákladů upravuje vyhláška č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby.

Povinnosti držitele poštovní licence

Držitel poštovní licence má při své podnikatelské činnosti specifické povinnosti související zejména se zajištěním poskytování základních služeb.

Které služby jsou považovány za základní a jakým způsobem mají být zajišťovány, stanovuje vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování. Tato vyhláška obsahuje technickou specifikaci jednotlivých základních služeb, dostupnost pošt a poštovních schránek, výjimečné případy, kdy není držitel poštovní licence povinen učinit pokus o dodání poštovní zásilky v místě určeném v poštovní adrese i další požadavky na kvalitu základních služeb.

Výše uvedená vyhláška rovněž stanovuje, které informace a jakým způsobem je držitel poštovní licence povinen poskytnout na požádání u pošty, nebo zveřejnit, a to ať již vyvěšením u pošty, nebo prostřednictvím internetových stránek.

Aby bylo možné ověřit podklady a stanovit čisté náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním základních služeb a kontrolovat nákladovou orientaci cen, je držitel poštovní licence dále povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů. Co je tímto termínem myšleno a jakým způsobem se tato evidence vede, upravuje ustanovení § 33a zákona o poštovních službách a na něj navazující vyhláška č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence.

Velké množství adresátů nevyužívá standardního dodávání poštovních zásilek v místě svého bydliště či sídla. Namísto toho jim jsou poštovní zásilky dodávány např. do dodávacích schrán nebo poštovních přihrádek. Držitel poštovní licence je podle § 34 zákona o poštovních službách povinen transparentním a nediskriminačním způsobem na základě písemné smlouvy umožnit ostatním provozovatelům přístup k prvkům poštovní infrastruktury, jako jsou např. poštovní přihrádky.

Každoročně má držitel poštovní licence podle § 33 odst. 4 písm. e) zákona o poštovních službách za povinnost uveřejnit informace o výsledcích poskytování nebo zajišťování základních služeb. Formu a obsah takto zveřejněných informací stanovuje vyhláška č. 433/2012 Sb., o stanovení obsahu, formy a způsobu uveřejnění informací o výsledcích poskytování a zajišťování základních služeb a vyhodnocení plnění parametrů kvality.

5. Souhrn právních předpisů

Zde uvedené informace týkající se trhu poštovních služeb mají pouze informativní charakter. Podrobné informace jsou obsaženy v právních předpisech, kterými jsou:

  • Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, zejména ve znění zákona č. 221/2012 Sb.
  • Vyhláška č. 433/2012 Sb., o stanovení obsahu, formy a způsobu uveřejnění informací o výsledcích poskytování a zajišťování základních služeb a vyhodnocení plnění parametrů kvality.
  • Vyhláška č. 434/2012 Sb., o stanovení vzoru formuláře oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb.
  • Vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování.
  • Vyhláška č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence.
  • Vyhláška č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby.

6. Kontaktní informace

V případě dotazů kontaktujte příslušná pracoviště Úřadu (viz Adresář):

  1. Informace k zajištění základních služeb a oznámení podnikání – Odbor regulace komunikačních činností a poštovních služeb
  2. Informace k regulaci cen a financování základních služeb – Odbor ekonomické regulace
  3. Sběr dat o poštovním trhu – Odbor regulace komunikačních činností a poštovních služeb
  4. Řešení podnětů a stížností uživatelů poštovních služeb – Odbor státní kontroly elektronických komunikací
Top